Mikropovídka o 100 slovech (přesně) Jednoho dne se probudíme a všechny peníze budou pryč...

výběr za poslední měsíc

Když jsem to napsal, byl jsem na to hrdý, ale teď už mi to tak skvělé nepřijde. Je to sestina (poslední slova šestiverší se opakují v předem stanoveném pořadí, zhustěne v posledním trojverší). Jsem zvědavý, jak (a zda-li) se bude líbit.

Včera jsem sem vložil velice podobný text pod stejným názvem, který byl básní. Po poledni se mi přestal líbit a přepsal jsem ho, tak ho tu s omluvou dávám znovu.

Prvotní cíl byl napsat povídku, ale ono se to jako báseň psalo skoro samo...

pozor: není haiku! i když by se na první pohled mohlo zdát

Do země Elysion odcházeli v řecké mytologii zesnulí pro odměnu, do Tartaru odcházeli pro trest.

Použil jsem názvy některých knížek T. Pratchetta a co mě napadlo, to jsem napsal. Interpunkce chybí zcela úmyslně.

Jak je to se zlatým prasátkem:)

psychologické drama s nádechem erotiky

Bajka o Bohu

Nepodařilo se mi text rozčlenit, jak bych chtěl. Nevím, jak to mám odsadit od kraje, takže to možná není dobře čitelné. Kdyby mi někdo poradil jak na to, hned to i v textu zpravím.

Tento můj výtvor se odehrává na Zeměploše Terryho Pratchetta a byl sepsán pro soutěž povídek ze Zeměplochy. Kdo Zeměplochu zná, doufám, že si to užije. Kdo ji nezná, třeba si ji pak rád přečte. Příjemné čtení!