|
uvnitř mé hlavy
|
|
nahoru a dolů
|
|
metafora pro lásku
|
|
tam kde jsme jen my
|
|
snažím se zapomenout, ale s nikým se necítím jako s tebou
|
|
opakuju to pořád, chemii neojebeš
|
|
jak přestat?
|
|
a najednou, to co vypadalo jasně, je ztracené
|
|
po takové době zase cítím ty křehké emoce u kterých se člověk bojí že se rozpadnou
|
|
přiznejme si to, nemusíme odpouštět, někdy stačí pochopit
|
|
nikdy jsem ji neposlala
|
|
mlčky sepsaný, dlouho nevydaný
|
|
co se to stalo?
|
|
starý kus něčeho co jsem vyhrabala, takhle jsem se cítila, takhle jsem tě milovala
|
|
z toho času, zbyl stejně jen sen který už se nezdá
|
|
když čas opravdu hojí
|
|
krok po kroku
|