Inu, to mrcha už kácí v našem lese...

...asi musím přestat pít.

Promiňte...nejsem básníkem. Jen tak blbnu....

Inu, blíží se Vánoce.

„Konvičko, ty vole stará, cos nám to proved,“ slzel Vokoun z doznívajícího průvanu...

Pro Dandyho jako reakce na jeho dílko "Na paloučku"

Tak mi odešel kamarád. Kamarád můj nejvěrnější...

... Pak mě překvapil otázkou, zda se u gramofonu dal upravovat zvuk...

Použil část svých naspořených zlaťoušků a zakoupil malý domek s velkou stodolou a chlívem. Tvářil se jako tajemný chlapík z města a nakoupil od starousedlíků drůbež, pár králíků a kozu. Tím povzbudil místní vesnickou ekonomiku

Taková malá "budovatelská"... ;o)) Omlouvám se básníkům, poetům a všem lidem milujícím poezii.

Zatímco ze mě padaly bobky, občas spojené i s peckami od třešní z dědečkovy zahrady, střílel jsem výsledky „zapeklitých“ příkladů jako z kulometu. Většinou sice jen tak od oka, ale aspoň byla legrace.

Pavouci spoustě lidem vadí. Můj dědeček je miloval...

Nebojte, tlející bestie je ve skutečnosti úplně něco jiného, než si představujete.

„Víš, žena, ačkoliv je na světě od nepaměti, je stále méně prozkoumána nežli sněžný muž yeti…“

Ze švestek si dědeček nechával pálit slivovici, která se vůbec nedala pít, i když dědovi a mamince s tatínkem dost nepochopitelně chutnala.

Touhle cestou jsem pak nesčetněkrát kráčel sám nebo s ovcemi a vždycky jsem pro skřítky měl nějaký pamlsek, abych jim poděkoval za ochranu, stejně jak to dělával děda. Většinou si pamlsek vzali.