Neřekl bych, že se to drží úplně osnov určených ke správné úvaze, ale i tak jsem si tak trochu ráno na zastávce zauvažoval nad uplynulými svátky tohoto roku ( 2017 ).

Něco jiného na pokračování. Zatím jsem si vytvořil dvě postavičky k příběhu, který už dlouho přehazuji v hlavě.

Něco o mé ex.

Další, snem inspirovaná, povídka. O staroušovi Digmovi a počasí, které ho donutí k šílenému činu.

Přídavek k Frňákovi Mračilovi.

Když už si tu všichni veršují, tak proč bych to nezkusil i já. Třeba něco veršovaného zaujme víc než moje povídky. Tohle jsem psal ještě na střední, když jsem se nudil v hodinách.

Opět se mi zdál jeden takový divný sen a tak jsem se ho rozhodl rozvinout na papíře. A tady je to, co mi z toho vyšlo. Snad tím zas dosáhnu toho, aby se mi o tom přestalo zdát.

Druhá část, která je už čistě inspirována snem. A hlavně velkou část tvoří fantazie.

Mírná inspirace v mém osobním životě k tomu nějaká ta fantazie a plus k tomu velká dávka inspirace snem co se mi jednu dobu opakovaně zdál.