Pocitovka, poezii nehledat

Věnováno mému dědovi, kterého jsem nikdy nepoznala.

Leželo mi to v šuplíku asi rok, s názvem, který obsahoval jen smutného smajlíka. Asi to není nijak zvlášť světaborný text, ale nevím proč, vzpomněla jsem si na něj a vylovila ho.

Jen čistá pocitovka před spaním.

Báseň, kterou jsem vkládala ještě pod svým starým nickem. Je nově upravena, chci ji číst ve dvojici, jako duet na literárním čtení 19.6.2015 v Kavárně Dadap. :) Snad se poštěstí. (Ještě možná dojde k úpravám)

Už nějakou dobu nepíši zdaleka tak aktivně, jako tomu bylo dřív. Stalo se něco, že má múza odešla, ale nezmizela. A právě o ní je tento prozaický text. Něco jako zamyšlení se nad mojí vílou nebohou. :)

Té na M.