asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.

hraní

výkřik za druhé? Za sebe? Vím já? Za nás všechny!

je "vysněné reálno" reálnem? Není...proto tato blbá báseň...už teď mám na ni zlost. Povšimněme si však ( exkurse, nebo sebepozorování?), že na báseň..ne sama na sebe...což je podezřelé :))))

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

je jen o mně, krutě emocionální...

už několik dní nad tím přemýšlím a myslím, že dnes k tomu dozrál čas :)

myslím, že jsem erotickou báseň ještě nevkládala, nebo jo?

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

byť

Jsou lásky nesmyslné, bez budoucnosti, mnohdy zakázané...takové já nehledám, protože podle mne všechny jednou zhořknou...

... jen drobné nuance a výkřiky!