Z krásných pocitů píší se se básně nejkrásněji..

Náhle se rozpršelo.. Já se schoval do průchodu k obchodu s oblečením a díval se na lid.. Byl to takový zvláštní, nadpozemský pocit..

Na Praze se mi líbí ta její lyričnost, tajemno a pocit, jako by kolem vás běžely dějiny.. A líbí se mi tamní Kavárničky, čajovny, hospůdky.. A děvčata, ostatně jako všude jinde v naší vlasti.. :-)

Hned druhá básnička, taková krásně bohémská a navíc pro mou platonickou lásku.. :-)