Ve smutnění..

Psaná narychlo. Opět se do mě snažil pouštět jeden z mnoha zastánců klasických náušnic..

a zase ta láska..

Jako vždy.

Zase.. ale mě to prostě baví :)

Vážně to moc bolí..

bylo nás moc..

rychlovka na zadané téma..

A babi, vážně tě nejvíc trápí, kolik už ukradli zloději svíček?

Anotace? Dneska ne..

..je všude kolem nás!

Taková vzpomínka.. :)

zmatená..

„Tím nejkrásnějším, co kdy můžeme zažít, je tajemno. Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je takříkajíc mrtev a oči má vyhaslé.“ [Albert Einstein] - ano, naše paní učitelka na občas měla podivná zadání :))

No nic.

Byl to můj nejdelší vztah a zároveň jedinej rozchod, kterej mi byl jedno.. vážně jedno!

Ať už si myslíte, že to dokážete nebo že nedokážete, v obou přápadech máte pravdu. [Henry Ford]

Je to jenom stůl.

Asi to nikdo nepochopí..

Přeji i všem psancům :))