Já žiji jenom svůj život

Ty karty rozfoukal vítr. Zbyly jen dvě, ty založil do notesu, který si koupil před tolika lety, když byl ještě blázen.
Ano byl na léčení a musel se aktivně zapojit do terapie. Jeho představy se už nikdy nevrátily. Ona ovšem taky ne.

Byla jen výplod jeho fantazie, přelud. Vždy když se ale objevila, látka jejích šatů ho šimrala na kůži, její hlas voněl skořicí a vanilkou a její kůže zpívala. Tak rád se jí dotýkal, hladil, líbal. Byla pro něj celý život, podle soudu lékařů však byla označena za přelud a od té doby se k němu vracela ve snech.
Vždy když přišla, byla stále stejná. Hladila jeho zmučenou duši slovy, které hojily rány a naplňovaly jej nadějí.
Nakonec i ty sny zabili tolika léky na spaní, že je ani nespočítal. Úplně jej opustila a on ji nehledal. Věděl, že někde na něj bude čekat, než se vrátí a pak … jak mu slíbila si ho odvede v bouři.

Našli tělo muže, který zahynul v bouři.
Dne 31. srpna 1976 našli poblíž jezera tělo muže, jenž byl pohřešován. Soudní znalec vyloučil cizí zavinění a podle jeho slov šlo o pouhou shodu náhod. Jeho rodina jej hledala již delší dobu, po té co se vrátil z léčebny pro duševně choré, jej hlídali na každém kroku. „ Nejspíše zvítězila mužova fantazie a když utekl do bouře tak se uhodil do hlavy“, řekla nám mluvčí místní policie.