Biřmování

V koutě mojí fantazie
malinkatý skřítek žije.
Je to skřítek neposeda
spolehnout se na něj nedá.
V rámci aktivity ranní
vždycky zdrbe moji paní.

Vracím se domů po tahu
a vymotám se z výtahu.
Těžko trefit klíčem dírku
- jako škrtat mokrou sirku.
Nakonec se dovnitř skácím
vědomí na chvilku ztrácím.

Z ničeho nic je tma tatam
a já překvapen vykoktám,
"Co se děje, ó můj Bože?
Kdo to zabral moje lože?
Slova schází pro popsání
zrady hrozné mojí paní.

"To máš za to, ty můj hošku,"
ozývá se skřítkův smích.
"Nestydíš se ani trošku.
jméno boží použít."
Já vím, je to trochu čoud.
Teď tě stihnul jeho soud.
Podle mýho názoru
měl bys poslat nahoru
pěkně od plic a dost nahlas
andělíčku nebo zdrávas."

Tak se stalo, že jsem sám
a jen skřítkem milován.