Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Věnováno...

...Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...) ...věnováno...

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

název sám jest anotací....

dnešek byl zvláštní.... pohodový a šťastný :).. takže se pokusím nalít tu spokojenost i vám :) foto mé ... lehce upravené :)

Někdy o sobě lidem vyprávím zvláštními způsoby...tak anonymně...ale přesto zůstávám svá...i když ten druhý musí vyvinou trošku větší úsilí...aby se ve mně naučil číst...aby pochopil...;)

vím, že umělecká úroveň asi není nic moc... ale je to po delší době zase něco málo spontánního :)...

i když není zas až tak svatý... :)... ale "dnes už to nebolí" :)

***

z Literu ...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..

jemnocitně, bez revolty, unášená čekáním až ji někdo pohladí po vlasech a zašeptá "malá"