Řekni mi, bílá obloho,
řekni mi, černá hlíno,
jaké nám v dálce, johoho,
jaké nám zraje víno?
Podzimní pohodou letím jen vlaštovkou,
možná, že na břehu klesnu,
možná, že zelený přístav svůj vysněný
uvidím toliko ve snu.

Napil jsem se tak hluboce,
sladkého napil se jedu,
Liki má, moře ovoce,
opilým korábem jedu.

Řekni mi, němá obloho,
řekni mi, sdílná země,
kdože ji poslal, johoho,
kdože ji poslal ke mně?
Po špičkách mimo šla, daleko nedošla,
než jsem ji v náruč svou lapil,
dlouho se zdráhala, bledla a váhala,
než jsem se z číše té napil.

A já se napil hluboce,
sladkého napil se jedu,
Liki má, moře ovoce,
opilým korábem jedu.

Řekni mi, chladná obloho,
řekni mi, horké pole,
cože nás čeká, johoho,
v prokletém zlatodole?
Zpívají žebráci, zpívají tuláci,
zpívají vězňové k mříži:
vězeň a žebrák jen stal jsem se pro svůj sen,
zpívám si k žalu a tíži:

Napil jsem se tak hluboce,
sladkého napil se jedu,
Liki má, moře ovoce,
opilým korábem jedu.