"Odkud, bratře?" "Z lebky básníkovy."
"Toť nám bratr, co tam viděl, poví."
"Pouhý mozek - pranic krásného.-
Odkud ty?" "Já z lebky učencovy;
nezbylo i tu nic jasného."

"Myslím, bratře, že ti géniové
jsou jak ona pod sklenicí svíce;
posvítí-li jiným se tmou brojícím,
nezbyde jí samé nic pak více."