Opět psavecká klasika. A co my lidé na jaře?

Labutě jsou věrné v páru
zbytečně škubaly mu hlavu.
Také znám choutky ptačí,
stíhačku svoji mám
však radši.

Dandy: Zase dík.

Zase fajn počtení.

Miňko: Dobrý nápad.

Krásné vítání jara. Zelenou v lednici nemám, zkusím sladit barvu rumu s barvou jehněd.

Dandy: Velký dík za ten nevšední komentář.

Psavec: Bylo to tak pěkné že jsem místo pochvaly napsal tohle. To Rakovecké údolí je moc krásné a bledulí jetam tisíce i některé pod tím ledem,jezdím tam na kole.

Ze sněhuláka jen mrkev
zbyl co dal si zajíc na snídani.
Bělostné květy sněžene až
dechem větru zacinkají.

V údolí Rakoveckém
vledule pod příkrovem
ledu
Kde potok ševálý svým
korytem.
Koně dva tam v brodu
Ksobě nakloněna dívka
z mladíkem.
Tam kvetla láska z posly jara
v čase jednom

Když les se otevřel
v prostorná luka.
Ptačí zpěv
Tou krásou oněmel
když olší pupeny
slišel pukat.

V křídlech hřivnáčů
se odráželo slunce
však údolím
se nesl chlad.

Slzí tak dvě unce
to nedá se
nedá okoukat

slavek: Díky.

Ty romantiku ;o)
Ale jsou hezké.

Psavec: no, teď's tomu dal...haha

bazi: Jo, opravím, díky.

slavek: Moje řeč.

Psavec: čestyn je sviňa, správně:

„...místo častých rumu doušků
koupila mu baba roušku.”

Ano, správně to pranýřuješ. Bez rumu (či jiné vnitřní desinfekce) nezvítězíme.

Miňko: Prevence je nutná, dík.

človiček: Rumobraní je fajn.

Skvělá! Už otevírám ledničku a nalévám si tuzemák!

Babča pilně roušky shání
ty bys radši rumobraní.