super, krásné verše...jó, kdyby to takhle v životě fungovalo vždycky...

pěkná =)

nádhera mě už připadá že se furt opakuju.ale eště jsem neviděl nudnou básničku od tebe.opravdu ti to de!

stojím v parku, za tou borovicí,
rukama svírám perníkové srdce,
námraza zdobí červeň na mé líci,
za zahradami vykukuje slunce...

jen nostalgicky kývu hlavou
mě déšť podzimu neděsí
mám rád mlhu rozcuchanou
a z jinovatky účesy
těch borovic, co zdravím v parku,
jen já tam jsem a možná pes,
koupím ti srdce na jarmarku,
ten splín bych asi neunes
slunce pozvu, ať se snaží
dát očím jiskru, tváři nach,
čekat budu na zápraží
než rozední se v zahradách

silna pocitovka... co na to nostalgik? :)

Skvělé, smutná realita.

Mohu jen souhlasit s komentáři pode mnou...super

ano, opravdu výstižné:-)

Výstižná nálepka doby... reklama na rezignaci ...

trefné, a zvlášť ten konec, ten se povedl...

umíš něco jinýho než jen kritizovat??

je to svým způsobem pěkný, milý.... =) neoslní to nijak zvlášť, ale pohladí to po duši...

:-) břízovitá....hezká básenka.....

bez snění si život nedokážu představit, moc hezky jsi to vyjádřila:)

uff.... podle me je to strasna basen... jakkoliv uprimna... priste o fajfce a biedermeier je zpatky...

vyznání je těžké hodnotit... prostě se líbilo... ale jsou i lepší..

Tu nádheru nemohu oceniti dost,
co hezčí je než trvalá krása hvězd,
když svítí vám na cestu cest,
kam jdete jeden zutý druhý bos...:-)

přímý život též přímý žádá hled
bojů ryk i ticho v kostele,
sladké kávy lok i víno kyselé
a občas pelyněk a med

i do imtimních vloudívá se chvil
nedůvěra, rozpaky a led
až soucitem by sám měsíc zbled
a stud vyhnal zpod košil

Tak jako všechny úniky,
i poezie hledá, co chybí mezi "já i ty"....