Piš dokud to jde, z té trhliny krásu vytvoříš, až v jedné chvíli ta závislost dojde k zapomnění... Dej tomu čas a ono se to změní

Až to přebolí, tak jistě najdeš novou lásku.

koiška: Děkuji za krásný komentář. Mimochodem píšete krásné básně.

Když jedna láska skončí, pak druhá přijde zas
ta jedna slzy roní ta druhá je plná krás....

Ach ta láska, cit který povznáší a pak o to víc bolí

Pěkné.

Ennie : bolest našla svůj hlas v řádcích, rozbitá duše. Čas a péče o sebe ti mohou pomoci najít sílu. Věř sama v sebe a jdi dál.

Zamilovanost sebou nese něco zčehož
tečou i slzy.
Ženské vnímání je jiné.
Čas popojde,něco se změní.
Obdivovat se bude .
Nebo ne?

Krásné Ennie
"Miluješ-li květinu, která vyrostla na nějaké hvězdě, rád se v noci díváš na nebe. Všechny hvězdy rozkvétají květinami..."

Je mi to neskutečně blízké, hledám na obloze svojí hvězdu a vím že tam je, jen někdy v mracích se skrývá

Opravdu dobrá, líbí...

Libí

Tak je chraň.

Tak nějak. Nezasloužil si mou lásku teď už to vím.

Bývalý se doby, kdy jsem na tom byla podobně, dnes už vím, že to nebyla láska ale závislost... Ale startuje to tvořivost ... Takže není zcela marná

Láska, ta mnoho podob má... někdy vlídně hřeje, jindy studí, mnohdy nejedno skleslé srdce rozjásá, jiné zas prudce zlomí, umí být něžná, ale i nelítostně zlá.

Vnímám to z té básně, ach ta láska, je krásná, všichni ji chceme a pak se ptáme proč? Neboj nesnižuji tvoje city, naprosto je chápu, ono je to totiž opravdu tak že vyhrává ten kdo má rád míň

Tahle báseň fakt vystihuje tu bolest a prázdnotu po někom, kdo pro hodně znamenal. Je v ní cítit upřímnost a hluboký smutek.

Setkání s narcisem?
Bolestivá báseň, krásně napsaná

Zatracené proč.