 |
 26.03.2025
34, žena |
komentáře k dílům uživatele :
06.04.2025 - 19:16
7Člověk si vždy cestu najde. Abychom si uvědomili hodnotu světla, musíme si projít vlastní tmou... protože na konci každého tunelu je světlo. Je to podobné, jako když po dešti zase vysvitne slunce. A slunce ve Tvém nitru opět začíná svítit...
05.04.2025 - 10:447To všichni mají život plný pádů i vzletů, ale vnímám tu sílu jít dál a rvát se, třeba i s depresí, zaujalo
05.04.2025 - 10:417Roxanne : život není jen o temnotě, ale ani jen o světle. Jsme směsicí všeho, co jsme prožili. A způsob, jakým jsi to vyjádřila, ukazuje sílu duše, která se nevzdává. Přeji, ať se ti daří !
29.03.2025 - 08:585Zajímavé, považovat smrt za přítelkyni, ale nezdá se mi to jako špatný pohled když se tak zamyslím a ta báseň rozhodně za zamyšlení stojí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kritik [13], veselý smutek [12], Terézia Rosinová [5], Nositel Pravdy [3]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
