Homér: Díky! Třetí haiku mělo několik neúspěšných předchůdců, tak jsem rád, že nakonec ve finální podobě zaujalo.

Yana: Díky, to jsem rád! Čím více výkladů to podnítí, tím lépe.

Orionka: Díky! To první přišlo spolu s ranními beránky z mlhy skoro na první dobrou.

LadyLoba: Psavec: Díky, to mě těší!

Já fandím trojce.

Je to prostě umění, do pár slov vtěsnat toho tolik, vyburcuje to představivost a taky myšlenky, krásné

povedené

To je milé, první je za mě nej.

Hezký triptych

Tohle je i dle mého gusta

Bezva, tohle mám rád.

Yana: Děkuji! Byl to neklidý a větrný začátek dubna...

Krásné obrazy a milé zamyšlení

Psavec: Díky moc, to mě těší!

Líbí se mi.

Orionka: Děkuji za pozorné čtení!
Snažím se přibližovat k jednomu z ideálů haiku, kdy ve verších zůstane v nejlepším případě jen pozorovaný okamžik, kde autor v samotném textu zcela ustoupí do pozadí a zůstává nevyřčený, nedůležitý. Ale moment o kterém píšu jsem vždycky sám zažil nebo se ho nějak zůčastnil a zároveň je každé haiku samostatné. Takže u zapalování svíček jsem byl já, a za kamny ležel kocour a jeho zimní kožich :-)

Psavec: Dandy: Děkuju a jsem rád, že i mrazivé obrázky potěšily.

Yana: Díky! Snažím se držet aspoň trochu krok se sezónou - člověk má díky tomu oči na šťopkách, snaží se sledovat a pochopit (když je tak trochu kozel zahradníkem nebo začátečník :-), co se zrovna kolem děje. Tak a držím palce, ať co nejvíce květů přežije (a snad budou "zmrzlí" milosrdní).

Líbí se mi ty živé obrazy. Akorát tápu, kdo ty svíčky zažehnul... zimní kožich? Nebo nevyřčený ty?

Tenhle styl mám rád.