Gora: Děkuji za návštěvu a komentář.

Odstavec nevím..
Lezlo pár slov
jask hosenka po listu.
Pod stromem.
Potkala spícího basistu.
Bylomu akorát ustláno
Slova v deník svůj
práve si psal.
Slova předběhl spánek
a tak tu spal.
Hosenka chropala z podzimu
listu .
Pak bude vyset v kokonu
z větve ,už se jí kalí pomalu
zrak.
Basista po spánku tělo své zvedne
on však má poněm
Jasnější zrak.

Dandy, kdybys nechal jen první tři strofy, bylo by to moc fajn. Takhle zbytečně natahuješ a natahuješ... tedy za mne.

Psavec: Dík

Sasanka: Děkuji

Lenča: Leni dik a za upozorněni.

Hezky jsi to poskládal.

Nádherná, vyvolává ve mně příjemně rozevláté pocity. Jen mi tak poslední věta sedne víc tatko: Snídáš. A je tě tak nějak víc...

Pěkná a příjemná, jen ta vrzající dubu brána je docela krkolomná. ;)

Gora: Děkuji za komentář.

Metaforka kovové růže v působení kovadliny je fajn.

Proscriptus: Děkuji.napsal jsem jen prvni odstavec,kamaradce
se to libylo jen prý by chtěla dopsat.
Tak vznikl i konec.

Každý dobrý řemeslník, ať už děla se slovy nebo kovem, sní, že ho jeho dílo přežije a dobře poslouží. Tohle dílko posloužilo dobře :)

Psavec: Děkuji ,ano kluci dokázali vykovat krasné věci.

Tahle růže hned tak neuvadne.

Psavec: Díky

Sasanka: Děkuji za upozornění.
A názor.

Občas prostě vztahy pohoří, jinak by to bylo moc krásné.

Ty dva druhy laviček mě matou a konec básně už úplně. Přitom to začalo slibně ;)

Krásná, přirovnání života k mozaice chyb - geniální.