Psavec: Buď v kamenu sochou.
Tam dávno srdce netluče.
Zda jiné ruce mohou.
Spřetrhat obruče.
Krev co v saklá zemi.
Po níž nechtěl jít,čas však
jinak kráčel a muselo
to být.
Žadná uz ne socha
jen kámen rozpraskán
siuleta mnicha.
A duše může kam.
Jen kapka krve v dlani
co ker šípkoví.
Pohled k stare paní
co svýrá růže krepoví.

Ano, má to sílu.

Koala: Díky moc.
Psal jsem to když jsem šel spát,sem tam ty slova doběhnou jen tak

Miro Sparkus: Děkuji za komentář a upozornění.

Tohle je dost silný a vážně dost dobrý!!!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!

Zajímavé, místy mi nesedí rytmicky, ale námět zajímavý. Menší šotek se tam ale objevuje: "Jenže Z každého z vás" :-))

Sasanka: Děkuji

Pěkná a inspirativní.

Gora: Děkuji za přečteni a upozornění

Přírodní lyrika versus tvůj poetický pohled...
V posledním řádku navíc tečka.

Květinová hezká.

Psavec: Děkuji

Hezká, zaujala.

Den tvůj je krásný
návod na sny.

Příjemný špacír vnímavého pozorovatele...

Gora: Díky za nahlédnutí.

Ráda jsem nahlédla do tvého dne.

Psavec: Díky

Pěkná procházka.

Sasanka: Diky za komentář,dnes je zase jako na houpačce