Nevím proč, ale naskočil mi Atlas mraků...

povedená :) líbí se mi díky

Stát v řadě stojí za... Nakonec je to vždy jen fronta na porážku stejně jako vojenská přehlídka. Moc pěkné.

Jéé, s žilkama v listích je to těžké. Člověk má pak za nehty zeleno a těžko to jde umýt, vím o čem mluvím :) Moc hezká báseň.

a leje... :)

Homér: jaja, danke

Pila, vítr, námraza, broučci, rezervace, okus, ohryz, bobr či snad požár. Good luck

none: děkuji, to pro mě mnohé znamená

Ráda čtu Tvoje básně.

prsty v hlíně. ještě si ji přečtu tak třikrát a třeba z ní neco vyluštím

příští zastávka: uzavřená
občas jsem

líbí se mi ten dvojí význam...

Není to peříčko. Být v sobě. Jinýho bych tam ani nebral.

první polovina se mi líbí více, ale celá mě nějak zvláštně fascinuje

Maminka taky motá, všechno se vším, už na ně nevidí. Ale je to její oblíbená činnost. Ten konec básničky...taky lezu, borovice mívaj větve jako žebřík. :)

Občas si na ten hloh za panelákem vzpomenu, už jsem o něm i psal. Ale kde, to fakt nevím. Byl to pro nás král. Pod místy, kde se křížily větve měly hnízda škvoři a stejnak jsme na něj lezli, naštěstí na nás nikdo neřval. Nejlepší vzpomínkovka je Borovice od Holana, ale to už se zase jen opakuji. Tvá báseň je taky milá, pa.

Severak: :)

wau, táto je super...

Ani nevíš, jak moc ti rozumím.

holka.přes.ulici: věřila bych, že ji chápeš. taky děkuji.

človiček: no jo, a teď co, watsone?:) děkuji.
oslov radek: díky.