stručný, jasný, splavný, s myšlenkou.. moc pěkný :)

Jj,to je moc dobrý,taky znám ten pocit a tys ho krásně popsala..

velmi pěkné, nežné.

krásný

Jj, je to ale Záhada...:-)

tomiho82: Díky, to mě těší :)

korálek: Děkuji za souznění :)

pěkně vyjádřeno. Líbí se mě :-)

líbí se mi :-) a souhlasím - některé přešlapy děláme s vědomím, že to bude "bolet" ale stojí nám to za to ...

Každý z nás je tu mimozemský host,
ať vítáni neb na obtíž snad jen zas,
samotni jako ohlodaná kost,
či dítka Lásky účastni světa krás...
:-)

Nezbývá, než souhlasit, i když díky předsudkům užíváme tenhle lék spíše v ústraní...:-)
Zase kouzelným a přesvědčivým způsobem vyjádřeno...:-)))

Lenča: Tolikrát, kolikrát to bude ještě možné!:-P

Lenča:
Čtu si další ze Tvých básní
a z cukrovky nemám strach,
na chvilinku svět mi zkrásní,
připadám si jako v snách...
:-)))

Lenča:
Přestaň už mudrovat,
životu poddej se,
lepší je volný pád,
než marně trápit se...
:-)

Lenča:
Ač čtu to v předjaří,
já slzu v oku mám,
kéž jen se podaří
zas zlákat lásku k nám...
:-)

Lenča:
Kroniku černou zrušili,
Vánoce jsou jen na chvíli,
tak proč bychom se děsili,
vždyť je to míru čas...

Také ještě v paměti mám,
jak stromek krásně hořel nám,
pěnové cukroví jsem sám
jedl, když zčernalo nám zas...
:-)))
Malá vzpomínka na dětství, kdy jsme měli stromek na skříni a on pak spadl. Táta se hrnul k vypínači a šlápl mi na vláček, takže mašinka na klíček pak trochu kulhala, protože kolečka už byla z plastu a sekundová lepidla snad ještě nebyla...
Ale jinak to byly vždy svátky míru a pohody...

Jsi prostě jako semafor,
co ramena dvě měl,
tu rudou, tu zas zelenou
nám ukazovat chtěl...

Homole s tváří kamennou,
co skrývá lávy žár,
luna, co tvář mám studenou
i žhavých očí pár...
:-)))

Lenča:
I Tobě jen vše Nej,
ač se zpožděním, arci,
přízeň mús všech vždy měj,
nechť čtou Tě mladí, starci

a každý s radostí
vítá Tvé další dílko,
o lásce při něm sní,
Fortuně říká: Milko!
:-)))

Lenča: Píšeš "román", ale člověk by spíše čekal podobnou sbírku básní jak Petrarcových 100 sonetů Lauře!.-P
Snažím se postupně přečíst dílka svých VIP a beru to pozpátku. A zjišťuji, že Tvá dílka jsou stále něžnější a něžnější, plná opravdové lásky, takže vlastně román ve verších...Jo, tohle můžu, tohle jsem kdysi taky zažíval a velmi neskromně bych si to přál ještě prožít, leč je to už jenom sen...:-)))

Tak se nám to hezky rozvíjí a já jsem dnes dokonce první čtenář! Trochu dumám, je-li patogol nářeční výraz z Tvého kraje a jestli jsi fakt byla takové číslo!:-)