Orionka: ne! :D

vasikk: to mě těší :)

A42: díky :)

heské

Voni už všichni všechno řekli :-( myslím žes tam tu atmosféru dostala úplně do mrtě a navíc jsme si všichni svorně přiznali jak bysme tam chtěli být, bezva

DDD: Tak teď jsi mi úplně pokazil romantické dívčí představy. Já myslela kytaristu, co většinu času pěje u ohně jenom pro mě. To neexistuje? :D

Jo, přesně. Připomnělo mi to, že jsem nějak dlouho nebyla u ohně...
Ráda tě tu vidím.

Yasmin: co říct.. jsem ráda, že je to z ní cítit.. je to tak

děkuju za zastavení :)) potěšilo

kmotrov: uchopil jsi ji úplně dokonale.. díky ti.. :)

DDD: byla psána v nostalgické náladě.. :) moc se těším na další ohně, pohodové lidi, kytaru, zpěv..

děkuju moc :)

Orionka: není všem dnům konec ;) díky za zastavení!

korálek: to mě moc těší, děkuju :)

Připomíná mi mé útěky od rušného světa, má dětská/polodospělá léta strávená na táborech, ta večerní atmosféra při táboráku, kdy jsme měli tváře horké od žáru ohně a z lesa šel chlad. A kytary hrály a my zpívali a bylo to prostě strašně pěkný. Pro mě je tvá báseň hodně nostalgická a příjemně hřejivá, jako ten oheň, u kterého ještě občas sedávám :-)...

Moc se mi líbí konec:
A zahraj třeba
- ?

Cokoli, na písni vůbec nesejde. Jak je to krásný, když je život jednoduchý.

A líbí se mi začátek. Moc rád sedám u ohně. Ano, plameny hladí tvář a hřejí na duši. Nosíme si to v sobě z dávných dob, kdy jsme dlouhá staletí sedali okolo ohňů...

Líbí se mi to...

Moc hezký. Opravdový. Romantický. Už se těším, až si zahraju jen tak u ohýnku. Momentálně mám od tý svojí čtyřstrunný milenky po desetihodinovým svatebním maratonu dorvaný ruce a nechci ji aspoň do večera vidět (ne, teď ji musím jít aspoň pohladit...) :-) Pivo bych asi zvládl hned :-)
Napsala jsi to moc hezky. Voní mi po studentských létech :-)

Orionka: Kytarista a vlastně každej muzikant je nahouby :-) Akorát nikdy není doma a když zrovna je, tak spí. Buď ráda, že ho nemáš :-)))

Moc hezký obraz v živých barvách, úplně hřeje. Vždycky jsem chtěla mít kytaristu, závist :).

Hezká, cítím z ní to teplo ohně, pohodu a bytí ...

Růže z Jericha přesto dále žije. Dočká se vláhy a rozvine se. :-) Báseň se mi líbí.

Zamila: já na to prodlužování moc nejsem.. to už by asi byly jen samý vejblitky :-) díky..