Meluzina: naprosto s tebou souhlasím.. děkuju :)

Za mě název jasný... Jinak se mi líbí myšlenka. Je průzračně čistá jako ta voda. Jen ta poslední sloka mi tam úplně nesedí. Chybí mi v ní poetika dvou předchozích.

kmotrov: až mě někdo vyloví, nebudu muset už vůbec nic.. :) myslím, že jsem to pojala o něco málo jednodušeji, než ty.. jsi blízko, přesto mému pohledu ještě vzdálený.. a název? vidíš.. mně přijde naprosto jasný!

díky

hledač: rybu neulovíš jenom krapánek.. ;)

Vašek Koubek uvádí jednu písničku slovy, že jestli chceme nalézt čisté musíme se vydat proti proudu. K prameni. Protože řeka se cestou špiní. Na vyšších místech neroste plevel, ale možná tam rostou krásné kytky, nevím, třeba to jednou zjistím. Tys to možná pojala tak, že máš něco krásného proti proudu, za sebou a zbylo poselství, buď na sebe opatrná. Takže proč si to nazvala Rebelka? Možná protože, toho poselství nedbáš, Brnkáš o splávky. Počkej až tě nějakej vyloví. Budeš muset splnit tři přání.

ale občas se nechej krapánek ulovit, né? :-)

kmotrov: noooo........ :)))

kmotrov: díky za nápad :) no, ta závěrečná tečka tam myslím je.. nelíbilo se mi to rychlé opuštění stadionu fanoušků poražených.. ta poslední věta je jen bonus :)) myslela jsem, že dítka zabiju

potěšil jsi mne, děkuju

Já si připadal chytrej. Ta číselná kombinace dala trochu přemýšlení. Nikdo to neví a já jo! Vytřu všem zrak...
Stálo mě to cca 230 kč.

Souhlasím se Zamilou profi výkon! Tisknou se plytčejší věci. Tohle by někde vzali všema deseti. Je vtom pohled, ženy, matky, zmatkařky, je to lidské, je to překvapivé a pořád se tam něco děje. Je to neokoukané, autentické. Nic co by tu bylo 10x před tebou.
Mám jedinou drobnou výtku, celý fejeton je především o hokeji, měla mu patřit i závěrečná tečka. Mohla si třeba napsat kolik prohrály Pardubice a kolik prohrála tvá peněženka.
Ale i tak:
Super!

kmotrov: osobně mi tam křik moc nepasuje.. možná v druhé sloce větší dychtivost.. jinak spíš klid a monotonnost.. ale to už je o vlastním vnímání

těch naschválů je tam víc.. :) vlastně jsem se pokoušela napsat báseň, která by se stala předmětem kritiky a ejhle.. se to povedlo přesně naopak :))

těší mne, že zaujala, díky

Když ji čtu tak si představuju jak by ji recitoval Kovářík. Je v ní dynamika ve které by se vyžil, běhal by po pódiu, zalamoval rukama měnil intonaci, občas i křičel.

letět přes tento svět...
KTERÝ JEŠTĚ SPÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ.

Moc se mi líbí ta dynamika, ta hravost a nadhled. I ten příšernej gramatickej rým v závěru jakoby tam byl naschvál, jako taková raráškovská provokace.

Dobré věci pominou, špatné věci pominou i chvíle kdy je člověk povznesen pominou. Není důvod se pro to trápit.
Je třeba se nad to povznést.
:-)

kmotrov: nemám co dodat.. děkuju

Smutný příběh.
Ladovská atmosféra, venkov, bílé vánoce, táta štípe dříví. Ale i kousek Boženy Němcové. Ideální svět, kde se všichni mají rádi a jsou mezi mimy pevná pouta. I napříč mezi generacemi. Všichni po něčem takovém toužíme (bez smutných konců). Dojalo mě to.

kmotrov: těší mne, že báseň zaujala.. :) spojit to smysly mne napadlo až poté, co byla báseň skoro hotová.. musela jsem proto vypotit ještě další dvě sloky (dva smysly), ale byla to docela zábavná hra..

a všehomírek, jo, to je dobrý!

Tohle jsem nějak minul a je to škoda. Jednotlivé haiku, některé se víc blíží haiku, jiné míň, některé jsou působivější, jiné míň, ale vytvořit takový celek a navíc ho spojit smysly?
Poníženě smekám.

Jo a líbí se mi výraz Všehomíra, Kryl když mluvil o Bohu říkal šéf. Já budu možná říkat Všehomirek

kmotrov: trvalo mi, než jsem (asi) přišla na to, o čem mluvíš.. daly by se o tom vést diskuse, tohle je přesně ta věc, kde záleží na tom, jak ji uchopíš

já moc neumím pronikat do těchto filozofických věcí.. za prvé si skoro nic pořádně nepamatuji a pak jsem schopna překrucovat myšlenky, za druhé se mi přemýšlení rozjíždí tak nehorázně, že to vidím každých pět minut jinak, za třetí vše už bylo někdy řečeno a já mám raději věci bez zbytečné omáčky

díky za myšlenku :)

Jestli jsi nula jsi dokonalá. Protože ten kdo NENÍ je svobodný. Já jsem je marná myšlenka (Siddhartha Gautama, řečený Buddha) i jeho učení mělo obecně morální stránku, ale v podstatě jde o to stát se nulou. Je jedno jako cestu si zvolíš.

Strach: to na tebe dýchlo celkem správně.. díky

Tak nejprve na ně dýchl strach (jak jinak u mě :D) a s ním spojená úzkost. Atmosféra je taková skličující. Jako bys byla v kleci plné bolesti a nemohla ven... to jsem cítil já při čtení.