Salek lonerovy kavy ... Hezke :)

Jo, silně mi to něco připomíná. To bylo řečí o otci u porodu, opoře, podpoře, jak je to všecko důležitý a tak... ( nechci to až tak zlehčovat - asi je) - a když na to přišlo, nejčastější manželčina věta zněla: "Prosímtě, nech mě na pokoji. Radši se někam ukliď" Takže, vybaven několika nejrůznějšími masážními nárychtuňky, které jsem nafasoval od sester, jakože se budou hodit, jsem se za těch bezmála dvanáct hodin aspoň dokonale namasíroval. Jenom manželku jsem skoro neviděl. Ta se totiž zavřela do sprchy a v podstatě nevycházela :-) Ale jo - pak už to bylo krásný a jsem rád, že jsem tam byl.
Podruhé to už pak byl jinej cvrkot. Když jsem tenkrát šel zaplatit pětistovku za otce u porodu, bylo mi řečeno, že za tu chvilku, kterou jsem tam strávil, jim je trapné si vůbec něco brát a poslali mě pryč :-)

Krásné - chápu!

Singularis: já myslím, že není podstatné rozumět všemu.. to snad ani nelze, jde spíš o pocit.. Jinak je super, že dokážu i rozesmát, to mě těší Sin.

(otázky pro děti - bývají na naučných stezkách :)

Souhlasím s Orionkou, některým částem trochu nerozumím (např. ty otázky pro děti), ale "Vypadněte blbý pocity, kša!" mě rozesmálo.

Zlomená křídla má mnohý z nás.

Orionka: není to román, je to jen taková nezařaditelná pocitovka.. myslím, že ne vždy musí být vyřčeno vše.. :)

Hezky jsem se začetla, ale stejně jako v tvé momentce z čekárny postrádám to okolo. Jako by šlo jen o útržek, který mě nutí ptát se: kde se tam vzal? Znali se už dopředu? Byli domluvení? Co bylo dál? Ale možná to právě takhle provokovat má a je to tvůj záměr. Jen jako čtenář jsem trochu zmatená a zklamaná...

Dobře se mi četla.

Moc hezká, líbí se mi.

Psavec: znám tě cca pět minut, ale začínáš mi být velmi sympatický! :-)) Miluju lidi, co umí druhé rozesmát..

Tak to mu závidím. Já bych dostal pusu leda tak od starý Blažkový.

Psavec: rozesmál jsi mě :)) néé, zatím vrhám jen vražedné pohledy, ale prý slušně zabijácké! :))

Po tom dovětku otázka: Nejsi vdova?

ŽblaBuňka: děkuji :))

Hlavně, že některé z nás mají tak tvárné muže.. Někdy závidím. U nás by zabrala jen hláška "je oběd", to by bylo asi tak jediné, co by vzal rozkazem :))

Sucháč: to teda stálo! Nikdy nezapomenu na svůj part s miniaturní štětkou a obr stropem :)) Díky

heeezky podané

Jen tak mimochodem, když vy děvčata nemáte tu potřebnou trpělivost, co to je dva tři roky…
To ta moje to semnou dělá jinak, nakoupí potřebné a razantně prohlásí, zítra budeme malovat! I když použije slovo, budeme, vím na beton, že to budu já, kdo přetahá nábytek, kdo připraví barvu, kdo poleze po štaflích, kdo nakonec uklidí ten svinčík a vrátí nábytek na původní místo.
Ona mi samozřejmě pomáhá, to ano…, dobrou radou!

Njn, tak už to chodí...ale stálo to za to, ne? Alespoň námět na hezkou povídku... fajn, ač muž, pobavil jsem se... :-)

Sucháč: fakt hodně sladký jo?? :-) Příště přidám něco ze sado maso tedy, jen počkej.. Sucháči! :))

Je to hodně sladký, já vím, že tak to má v těchto chvílích být...tak tedy ano... jen lásky x nadsázky je pro mě už trochu moc provařené...trochu kýč ale...který muž by to tak nechtěl, že? :-)