korálek: děkuji :)

taron: hmm.. to je fakt ujetý.. :)

No, hlavně mi nevolej :-D PS: Já mam teď "akorát" ty super zážitky se svým ex, kterej vždycky chlastá a pravidelně mezi pátou a šestou ráno volá - i 10krát :-) A do toho píše smsky, jak jsem nejlepšíííí. A druhej den píše: "Jarmilko, ty vole, já Ti volal a psal!" Co dodat, no, on sám o sobě říká, že je "pražský hovado", nezbejvá než to potvrdit :-D :-)

také znám ty obavy - hezky napsané ))

No, mám na to taky nepříjemnou vzpomínku, když mi umíral otec, byla jsem tak zničená a vysílená, že v noci zazvonil telefon( pevná linka), já ho vzala, se strachem, že se něco stalo otci a byl tam klid, jen v dáli se někdo bavil - to se tenkráte jedna nejmenovaná paní bavívala na úror druhých , že lidem po nocích volávala - ale já to normálně zaspala, položila jsem telefon a ráno si nepamatovala, že vůbec někdo volal, ale pamatoval si to manžel.

a taky se stalo, že když mě odvezla rychlá do nemocnice, tak taky v noci někdo volal a manžel měl strach, že mu volají, že jsem zemřela a taky byla pevná linka hluchá, - jen ticho, naštěstí to potom tu nejmenovanou paní asi přestalo bavit a našla si jiný koníček :))

jj, koloběh života nezastavíme..

ale tobě děkuji za zastavení :-) neboj, bude ještě komu volat.. bude.. ;)

jj, znám ten pocit a z něho prameící strach, kdy člověk každé zazvonění prožívá se strachem, a nemusí to být jen v noci... bohužel , jsem zažila i ty nejhorší... nikomu je nepřeju... a potom, když je telefon hluchý ,nebo ho na druhé straně nikdo nezvedá... a už nikdy nezvedne...

Máta: hmm.. dobré zamyšlení.. :) díky

Čekání v obrazech... všichni čekáme, někdo s nadějí, někdo beznadějně. Někdo na cestu do nikam, někdo na cestu kamsi, kam nikdo nedohlédne, každý jsme uzavření v naší malé čekárně, někdy nechceme a někdy jen tiše čekáme, bude, nebude, přijde, nepřijde, někdy prostě žijeme bez myšlenek na to, co bude, dokud to bude nepřijde... dokud nás neopustí naše brýle a my se už nebudeme chtít zvednout, možná by to bylo příliš jednoduché...
Díky, hluboký obraz...

ŽblaBuňka: jj, to přichází s věkem.. a má to něco do sebe.. ;)

umíš si to prožít ;o)))

Zamila: já myslím, že spíš jemná, erotická báseň, ty čuňačinko.. :)) navíc.. vždyť je to o houslích.. nebo..? :))

Pěkná čuňačinka :-D ;-)

Amelie M.: ano,přesně tak jsem to cítila, a hledala jsem podobná slova, tys je teď vyřkla za mne... hudba nás povznáší... ta hudba k tomu prostě patří, byl to skvělý nápad...

děkuji vanovaso :) upřímně.. když jsem psala ta slova.. naprosto krásně jsem si je v představách odžila.. jsem ráda, že se líbí.. a myslím, že i ta hudba k tomu patří.. dává básni nový rozměr.. s její pomoci se lze vznést až do oblak..

Krásné - báseň, a hudba pohádková ...

Taky mám občas takový pocit, když se jednomu všechno sype pod rukama, každý dobrý skutek budiž náležitě potrestán. Člověku se chce prostě křičet... Ale... když se sejde takových nul víc, je to docela fajn, protože víme, že my nuly se na sebe můžeme spolehnout :-)

ŽblaBuňka: já myslím, že všichni si rádi občas smlsneme ;))

taky ráda mlsáš?;o)))

Sucháč: :-)