:D Lehce morbidní, ale pobavilo

Ten ťukající musel mít opravdu dobré nervy, když to řekl tak slušně... :D

vanovaso: mně tenhle typ humoru nevadí.. znám mnohem drsnější, který nemusím už ani já.. :) tohle spíš mělo vést k zamyšlení.. někdo to může pojmout, jako černej vtípek, někdo se nad tím může zamyslet trošku hlouběji, to je nátura od nátury.. a proto se mi tahle zdánlivá stupiditka líbí.. :)

Amelie M.: víš, asi jsem to neměla vůbec komentovat, já to chápu a věř , že jsem si ten kalich hořkosti dopila do dna, asi jako ty ,ale prostě mě tenhle humor někdy zabolí, i když i já ho někdy použiju, a že se snažím žít a přežít, a znova najít smysl života, to mi věř a snad je to i cítit z mých "básní" - jsou to spíš zpovědi ... omlouvám se , že jsem ti dílko takhle shodila...

vanovaso: naprosto stejnou zkusenost mam take za sebou, zvlastni.. a neni to tak dlouho.. dva jsem drzela do konce za ruku.. jednoho nasla doma.. dalsi zemreli z minuty na minutu a to nepocitam svou blizkou kamaradku co se ke smrti doslova protrpela.. jenze jakou ma cenu porad narikat? zvolila jsem si cestu cerneho humoru a cynismu.. mne to pomaha vic nez premysleni nad tim - proc..

vanovaso: To chápu, každý nemusí mít na takové věci náladu a chuť. Mě připadá, že čím jsem zoufalejší, tím je můj humor černější :-) Drž se :-)

Máta: taky jsem měla ráda černý humor, než nám během půl roku zemřelo 5 blízkých z rodiny, ted jsem u něj citlivější :-(

Máta: ty jsi má krev! :))

vanovaso: nemůžeme jenom sladit :)

Orionka: :)))

Ať žije černý humor :-D hrůzoúsměvné :-D

?,to není úvaha,to je horor...

:)) já bych teda neprosila, ale ječela!

Amelie M.: Přesně takhle jsem to myslela... :)

Ale chci, znamená hodně, chtěla bych, už méně...

Sucháč: taky se mi to nelíbí :)))

Sucháč: nemusí se vše rozebírat do mrtě.. :) dík

Ailin: byla to dobrá volba.. a všechno zlé dostalo aspon nějaký smysl a punc dobré věci :) děkuji

ŽblaBuňka: upřímné a pravdivé.. děkuji za zastavení :)

Ailin: víš ailin, jak se píše v jedné knížce, jsou dva druhy soucitu.. jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastní jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše

a ten druhý, který jediný má smysl — ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.. / a přesně takový soucit já beru v potaz.. tím prvním pohrdám..

děkuji ti za zamyšlení..