DDD: Nechci nabádat k nějakému lynčování, forma by měla být vždy kulturní a vlídná. Jenom se mi nelíbí takové to: tak si to vzájemně pochválíme a jdeme dál. Komentuji také většinou jen pozitivně, a to i tehdy, kdybych chtěl být kritičtější, nechci ale vypadat jako nějaký přemoudřelý rozhodčí vkusu, a tak to neudělám. A to je chyba. Je to přece svobodný prostor, každý může svobodně publikovat a každý se může k tomu svobodně vyjádřit.

Teď koukám, že to už zaznělo - všichni máme možnost si v profilu nastavit, jakou míru kritiky chceme slyšet. Otázkou je, zvládneme-li ji potom unést. Osobně taky radši pochválím, je-li co. Ale nerad bych dospěl k tomu, že bych slepě chválil jen proto, abych byl potom taky chválen. To je dvakrát neupřímné. Lhal bych jak autorovi, tak sobě. V tom mají vlastně paradoxně výhodu ti, kteří komentují méně, protože lze předpokládat, že komentáře u jejich děl jsou o něco objektivnější.
Myslím si, že i kritické komentáře se dají napsat tak, aby autora neurazily a donutily ho přinejmenším zamyslet se nad tím, že asi něco není úplně v pořádku.

Meluzina: Meluzíno, má to být skutečně apel na ty z nás, kteří jsme schopni, tak jak píšeš, uváženě a poctivě komentovat a nečiníme tak. Nechci to u nikoho hodnotit, je to otázka svědomí každého z nás.

V diskuzi najdeš téma týkající se této problematiky, které jsem tam zadala (někdy v červenci). Teoreticky by mělo pomoci určení míry možné kritiky nastavené v profilu a naprosto fascinující možnost si komentáře pod díly vypnout. Takže lze říci: Nechcete-li být komentováni, využijte ji. Jinak se ale v případě negativních komentářů smiř i s možnou útočností některých dotčených. Osobně raději komentuji alespoň trochu pozitivně. Nikdy nekomentuji zbrkle. Naopak... Opravdu se snažím okomentovat dílo co nejpřesněji. U svého díla jsem vděčná za všechny smysluplné komentáře, které mě motivují psát lépe (či si alespoň udržet úroveň).

Pampeliška13: Meluzina: Děkuji

Dobře popisuje veškeré pocity které člověk má

Yana: Já mám také radost. Radost, když moje básničky někoho osloví a radost, když si něco přečtu a jsem osloven. Děkuji moc.

no, mám radost že jsi k nám přišel, tahle báseň je opravdu skvělá, vyjadřuje i moje občasné pocity, odkud utíkáme? a kam? vlastně...stigmat se na rukou nezbavím, proč ty naše životní "proměny" jsou tak dlouhé bolestné a nikdy ne úplné, jsme to totiž stále my, nádherné zamyšlení jsi mi tu připravil

Výborně napsané.... Originální a výstižné obrazy, nadhled a verše, které nehledají zvláštní formu a přesto jí nějak přirozeně disponují.

mannaz: lépe, než je tento komentář, bych anotaci k této básničce nenapsal. Děkuji.

Nevím, možná jsem mimo, ale mám z téhle, opravdu dovedně napsané, básně pocit, jaký někdy mívám, když mám všeho dost a toužím utéct, nechat vše a všechny za sebou, stát se někým jiným, přitom ale vím, že to nejde.

Líbí se mi postupný a pozvolný postup pocitů a myšlenky tohoto díla.

Eleanthir: Máš pravdu, kompozice je vskutku rozsekána, jsou to vlastně jen slepené výjevy z jednoho obrazu.

Jiří Turner: Úžasná báseň! Jen na mě trochu špatně působí ta rozsekaná kompozice veršů, ale to už je věc vkusu... ;-)

Yana: Děkuji pěkně, moc mě těší, že se líbí

Díky

BorůvkaB: Děkuji

so nice...

Moc povedená a inspiraci van Goghem z toho přímo cítím a vybavuju si i ten obraz z jeho výstavy ve Vídni. :) Líbí se mi.

Co na to říci?
Jediné.
Dobrý!

mohla bych si obraz vyhledat, ale proč, já už ho vidím...jo povedla se ti