zdravím.. nechce se mi zacházet úplně do detailů, protože osobně jsem se k mnoha věcem, které píšeš, vyjádřila už dostatečně..

tvá úvaha se mi líbí, samozřejmě, ne se vším souhlasím na sto procent, ale ve své podstatě neříkáš nic, co by mi bylo proti srsti, či co bych považovala za zcestné..

osobně, když jsem sem vstoupila, neuměla jsem dost dobře přijímat kritiku a stejně tak jsem neuměla dost dobře hodnotit díla.. postupně se to učím a myslím, že jsem udělala velký krok vpřed..

já osobně si samozřejmě nenechám ujít dílo oblíbených autorů, ale na každý pád stále brousím i mezi náhodná díla, mezi kterými jsem objevila už dost velmi dobrých počinů, u kterých mě zamrzela malá čtenost a naprosto mizivá komentovanost.. snažím se číst i lidi, kteří mi nemusí být osobnostně sympatičtí či blízcí, ale píší opravdu dobře.. v tomto nerozlišuji.. do komentáře, zvlášť kritického, by se opravdu neměly promítat osobní sympatie.. a tak nějak v tomto hodlám i nadále pokračovat..

Amelie M.: Máš pravdu, posléze mě také napadlo, že to vysvětlení není zcela jednoznačné. Byla to voda na trolejích, která ve větru a v určitém nasvícení vytvořila tu velmi sugestivní iluzi.
Ve zmíněné větě jsem vskutku našel dva chybné tvary, stalo se to, asi jak jsem upravoval starý text . A stávat se to nemá. Děkuji za komentář.

Orionka: Díky

Milé a úsměvné, tak nějak typicky pro tvoje prózy. Nevtíravý humor, jen tak mimochodem, to mám ráda.
K otázce v úvodu - myslím, že lidé často uvěří a pak si vytvoří schéma tak pevné, že je docela těžké ho rozbít... pokud zrovna nejede třeba drezína :). Vlastně tě zachránila před bludem :).

já jsem to upřímně moc nepobrala.. je to plné hezkých obrazů, ale asi jsem nepochopila vůbec pointu.. jaký časový posun? a co tedy bylo nebo nebylo to ufo?

a trošku mi dělají problém věty v tomto odstavci - Jasná světla, která byla díky úhlu mého pohledu vysoko nad všemi možnými světly lamp a domů. Prvotní myšlenka o letadlu či vrtulníku rozptýlil jejich pohyb. Ta světla, a tušení tmavé těleso mezi nimi, se bláznivou rychlostí pohybovala horizontálním i vertikálním směrem, popírajíce zákony setrvačnosti.

přijde mi, že jsou tam překlepy a možná chybí nějaká čárka, dlouho jsem tápala nad souvislostmi..

elisza: té ti teda líto být opravdu nemusí. :)

Moc pěkná povídka ale Anežky je mi líto.

poll: děkuji

Pěkná :-)

Amelie M.: Děkuji

prijemne pocteni :-)

Ailin: děkuji

Moc hezká rodinná historka :) ... z těch, co se předávají z generace na generaci. Anežka bude mít co vyprávět svým dětem :D

Orionka: Je to taková rodinná historka. Někdy si připadám jak můj dědeček, ke každé události mám nějaký příběh. A jak říkají moje dcery: jsou ty stejné příběhy rok od roku lepší. Děkuji

Krásná historka, moc krásně popsaná. Badův finální skok musel být úžasný zážitek. Postrádám pocity pisatele v těchto okamžicích, ale možná si je umím představit :).

ŽblaBuňka: Děkuji

můj kontakt s nekonečnem jsou zahrady, vlastně s nekonečným přítomnem ;o)))
příjemné počtení

Jiří Turner: Asi máš pravdu, že se ti mi to jenom zdá.

Děkuji, metafora zahrady je jakousi mojí souputnicí. Ty zahrady jsou jakousi alegorií...světa, života... co já vím... :)

Krásná metafora. Připomnělo mi to, jak jsem kdysi chodila na přednášky z psychologie a pan profesor vždycky říkal: vaše mysl je jako zahrada, musíte se o ni starat, pěstovat si krásné květy a nenechat zpustnout. Ale já mám pro zpustlé zahrady taky slabost :).