Orionka: tato úvaha je spíše taková osnova budoucí úvahy, respektive její části. Národní a osobní povahu by určitě bylo fajn minimálně zmínit v plné verzi.

Proč to podávám jako něco nežádoucího, co je třeba léčit? Protože se s tím sám potýkám - viz můj deníkový zápisek Arbeit Adelt.

Zaujalo mě to. Úplně jsi vynechal osobnostní sklony, introvert se samotářem stane daleko snadněji. A rozdíl je i v národních povahách, přes všechny ty popsané vlivy, které jsou globální, se v jihoevropských městech žije v v daleko užší pospolitosti, lidé nejsou tak anonymní a nezavírají se pouze v bytech jako na severu.
No ale co mě zarazilo, je tvé podání vnitřní samoty jako něčeho nežádoucího. Píšeš o postižení vnitřní samotou, v závěru ji chceš i léčit... proč? Pokud je to svobodná volba, člověk k ní není donucen okolnostmi a cítí se tak dobře, proč ho předělávat podle nějakého obecného mustru?

To je nádhera ... opravdu moc se mi líbí ...

Mamka: já bych jí radši tykal, o tom je celá ta báseň :-)

Líbilo by se mi, kdybys slečně vykal.
(Slečnám většinou vykáme, tykáme už pak jménem. To je ta krása češtiny ...)

Cha, se picnu :-) Jen piš ... Prózu - a dlouhou ! :-)

Severak: Ještě se budu na starý kolena červenat ... ;-) :-)

Matěj Ptáček: To teda pochopí a to teda mají ! :-) :-)

Jar, ááááááááno, bravo! ;)

Tak když nejsi samá ženská, tak aspoň samý jaro :) A to ti teda přeju.

Matěj Ptáček: kdysi jsem si z ní něco dělal právě. :-D Viz sbírka Pro kukačku. :-)

Ze Zamily si nic nedělej, Severáku. Tohle ženské nepochopí, ty takové starosti nemají

třetí sloka je dost klíčová, byť se jedná o rekapitulaci.

Co se týká češtinky - já píšu tak, jak mluvim. :-D

PS: právě, že ne :-P

Třetí strofa trochu do počtu, ale první dvě se mi líbí moc :-) I když se mi tam trochu pere spisovná čeština s nespisovnou. Ale to už je holt úděl Severáka ... :-) ;-) PS: Ty seš samá baba ! :-)

ta se mi moc líbí!

dobrý už se na ni těším :-)

Severak: No, jasně :-)

Páči sa mi. V jednoduchosti je krása a menej je viac, to všetko platí aj tu a teraz. ;)

Jednoduchá, obyčejná, ale právě proto je tak krásná. Čte se úplně sama. A ta myšlenka, ta se mi moc líbí. :-)

Zamila: tím klučíkem myslíš mě?