Ty již cítíš ve vzduchu deštivé blues
dříve než kapky smočily tvou tvář.
Foukni a mraky třeba zahnat zkus,
možná že chmury tvé jsou pěkný lhář...

Usměj se a vidíš: proměna jistá!
polibek dej, je růží čas
a otvírej srce své znovu a zas
dříve než naposled ozve se:
"Hasta la vista!"

chmury a hořkost přepadly básníka,
nad těžkým osudem právě si naříká,
snad rýmy vykouzlí úsměv Tvůj na tváři,
snad znova hvězdičky v očích Ti zazáří...

... jako vždy... :-)

Láska, vánku pohlazení
i z chudáků jsou vyvolení
když políbí je něžně na tvář
temnotu protne slunce zář

Lachtanice též si chce hrát,
svádí tě, ví, jak to máš rád.
Mořem vaším bouře zmítá,
Svatý Petr: "Kéž už svítá..." :-)))

Je to stručné, jasné, psané s humorem, prostě fajn.

nevěrná:
Nepátrám po tom, jestli smím,
prostě to zkouším, jenom tak...
Pokud nějakou rozezním,
ke škodě nebude to snad...;o))))))))

ivkaja:
To úplňku síla pouze
splín Tvůj natahuje dlouze,
až se z toho probudíš,
přijde to, o čem si sníš...

Díky za návštěvu, laskavá slůvka i něžné veršíky, krajanko!;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

snk:
Úlet pouhý, víc to není!
Či Ti to snad stačí k snění?
Přiláká to krásné sny?
Pokud ano, sladce spi...;o)))

Liizzie:
V zlatém srdci struny zlaté,
logické to připadá...
Hra se daří, když ji znáte!
Jsem ten, kdo si s verši hrá...;o)))

nevěrná:
Safra! Že bych kohos zval?
O imaginaci psal
jsem verše...Nuž, tak pojď dál!;o)))
Co já bych Ti jenom dal?

LoweWillTearUsApart:
Nač chodit kol horké kaše!
Nepozmění city naše
pražádné již váhání...
Proč čekat na svítání

Na exkurzi pod peřinu,
tělo svoje k Tobě vinu...

je to velmi, hm, přímočaré

Ty probouzíš mé vzpomínky,
už zase hoří plamínky,
na správnou strunu zahrát smíš,
odemkneš každou pevnou mříž...

ivkajo, ale taky pěkný!

Trubadůre, přijdi blíž,
dnes smutná jsem až běda!
Snad trochu mě utěšíš,
hle! vítr už se zvedá...
Zahraj píseň durovou,
dnes na moll nemám sílu,
ať zase stojím na nohou,
vzbuď ve mě skrytou vílu..
--------------------------------------
tvé verše jsou mooc působivé, jak vidíš:-)

Krásný áách :-)

zahrál...v zlaté struny zahrát znáš;):)

Nikytu: Souhlasím! Strach z nevyhnutelného je zbytečný! Člověk by se spíše měl bát, že propase odvrátit to, co nevyhnutelné není...;o)))))