taron: Díky za milá slova! Časem mým básním lépe porozumíš...
Tady jich mám ještě málo! Nejvíc je jich na literu...
A na každém z portálům samozřejmě řádím v komentech!/Vždy pod jiným nickem, mám jich 7!/
Je kouzelné, že se ve mně nevyznáš, ale už mi slibuješ lásku skoro věčnou /protože Ty jsi ještě mládě a já hned tak do hrobu nepospíchám.../To pobaví i potěší! Měj se fajn! I já se Ti musím kouknout na zoubek...;o)

První báseň byla na mě těžká, tato zase lehká... podívám se ti na zoubek přes víkend....máš hodně děl.. budeš asi dobrý... i já jsem dobrý soupeř....ale určitě se budeme mít rádi... :)

mne sa teda veľmi páči ;)

Neříká se náhodou: skromnost tvá tě krášlí?:-)

Nezbývá, než se přidat k ostatním komentujícím. Náročná, krásná, tak jako všechny ostatní od Tebe.

nádherné vyznanie, chýbajú mi slová... ;))

úprimná je... cítim z nej ten smútok :(

slnečnica: Ejhle! Nová květinka na mé zahrádce, jaké to milé překvapení! Vítaj a pozri aj iné moje básne...;o)

Aliwien: Stejně jako já!;o)

taron: Uznávám, že můj rádoby starobylý sloh je trochu náročnější. Nechal jsem se inspirovat jedním textem Z milostných písní indických od Laurence Hope, jejíž dílko cituje ve své knize Královskou cestou za dobrodružstvím Richard Halliburton. /I když ona anglická autorka píše o bílých rukách zrádné milenky.../
Jinak Tě taky vítám na svých stránkách. Jukni i jinam, někdy píšu i docela lehčím stylem...;o)

PrimaDen: No, to bych zase tak moc netvrdil, ale je milé podléhat tomu klamu...;o)

Firel: Díky! A vítám Tě na svých stránkách coby novou ovečku...;o)

Je jako všechny ostatní od tebe:-) Povedená:-)

Pěkná, ale na mě příliš těžkopádné sloky, musela jsem vlastně přemýšlet, k čemu co patří , jak to vlastně myslíš a unikal mi docela obsah....

Krásná!

veľmi pekné

Sladké a milé veršíky.

Renatka:
Já provokuji strašně rád,
city i humor chci dát znát,
ať srdce jímá smrti chlad,
jen když mi slouží prstoklad...;o)

Renatka: Díky! Bohužel jen tohle z ní zůstalo...;o)

Aliwien: Je to pokus o takový současný šlágr. To naše doba je poněkud smutná, protože lidé k sobě mají jaksi dál...;o)