tak moc mi to připomíná kousek mého života... :/ moc hezké

katitek: Děkuju!;oX I když jak už jsem odpovídal Severce: Není oušek, do nichž bych to šeptat mohl...;o(

PrimaDen: Díky! ni když mne jaksi zaráží, že je Ti k smíchu, když tu jaksi smutně vyznávám lásku neznámé virtuální krásce...A rozhodně se to nedá srovnávat s Neckářovou písní, z níž tu cituješ...;o)

Miy: Děkuji! Je milé, že mladá dívka, která nenávidí celý svět a vymazal by vše lidmi stvořené nalézá zalíbení právě v mých verších...;o)))

taron: Díky! Může poeta psát i jinak než poeticky?;o)

moc hezké...:.)
Na odlehčení a pro zasmání:....přemýšlela jsem...co mi ty vyceněné zuby připomínají..a přišla jsem na to..Jednu starou písničku:
...smrt na mě zuby cení, banditi nocí jsou krást ..a i vy račte znát tyhle příběhy vážení, i vám jednou bylo 17.

Tohle je opravdu krásné.

opět velmi poetické a melodické a pěkné, chválím:)

speranza5: Díky! Občas i slepé kuře najde zrno a amatérskému poetovi se podaří dát zas dohromady optimistické a lehounce plynoucí dílko, které snad potěší...Já mám zase takové muzikální období a tak si zpívám a skládám na ony melodie i vlastní slova...;o)

taron: Zdá se Ti to surové? Jenže, jak Ti neuniklo, tady už měl rád jen ten jeden! Surově se choval vůči sobě, když to snášel!

Co je po lásce, která zebe,
když u srdce by měla hřát?
On snášel jí i modré z nebe,
ona o jiném snila snad.

Tak proč to tedy protahovat?
I on má právo na štěstí...
Proč trpět má a nemilovat,
když jinde smí jej nalézti?
;o)

Severak: Ale zazpívat si to můžeš i bez kytary! ;o)

Hunter: Děkuji! Samozřejmě, když se to člověka přímo netýká, může si to prostě jen broukat...;o)

Makyna: Děkuji! A plně souhasím s tím, že upřímná, nezištná láska zmírá na úbytě. Snad i proto se ji též snažím rozdávat, kde se dá...;o)

Poslední řádek je nejsurovější :)))
pěkné a ano, velmi melodické :)

škoda že neumim hrát na kytaru, to už bych to šel nazpívat

myslím že by z toho byla hezká píseň, má v sobě tu melodii a jakoby refrén

Je to tvrdý, ale někdy je prostě potřeba umět říct dost. Je to příjemný čtení, když člověk ví, že se ho to netýká. :-D

..myslím, že lásky jako takové, upřímné, pro kterou by se člověk snažil stále stejně nebo alespoň stále, je čím dál méně. Lidé se mění jako počasí a co jeden nabízí, druhý radši kupuje..
Jinak hezky vyjádřené :)

PrimaDen: Máš jistě pravdu, ale v černých chvilkách, kdy splíny mají navrch, se člověku celý život zdá být nesmyslný a zbytečný...
Jak vidíš, nakonec jsem se z toho oklepal a dospěl k "moudrému" závěru...;o))))))))

shane: nemám ráda, když se krásná skutečnost a nebo krásná minulost (vzpomínky) považují za kýč. NENÍ to přece kýč..., když jsi to prožil....

Zamila: Inu, mělo to takové být, viz vysvětlení Veronice...;o)