shane: Dnes na věku nezáleží a po tomhle vyznání to marný nebude, tomu musíš věřit.

Nechtěně jsem si včera zablokoval komenty a smazal ty, co tu byli, když jsem na to koukal z dotykového mobilu a půjčoval to i někomu jinému. Dozvěděl jsem se to ale až dnes ze vzkazu a byl nařčen, že jsem to udělal schválně. Takže to sem dávám znovu, připravte si šutráky!:-)))

Severak: Myslím, že není potřeba podceňovat ženy, ony jistě pochopí, že archívní víno je zde symbolem kvality a stařena by sotva oplývala těmi dále zmíněnými atributy, zejména jiskrou v oku! Také další sloky to uvádějí na pravou míru. Jinak i tohle jsem psal původně kdesi jinde do komentu k básni, co se mi líbila, ač psána volným veršem autorkou s již poněkud jiným zaměřením...:-)

Rusalka: Děkuju! Já a zvrhlík? Vždyť je to tak lidsky přirozené...:-)

Rusalka: Ano, s jednou takovou jsem byl ženat...:-)
Je s podivem, že i dnes se rodí romantické dívky! Potkal jsem jich tu i jinde dost. Vždycky mne znova překvapovala ta kombinace až dětské něhy s nečekanou duševní vyzrálostí i u velmi mladých dívek. Člověk se navzdory věku o ledasčem poučil...Vždycky se vyplatí neposuzovat druhé jen podle data narození a nevyvyšovat se nad ně, jsou-li mladší, ani je neodepisovat, jsou-li už v pokročilejším věku. Od každého se lze něčemu naučit! Konec filozofování! Když Tě má dílka budou bavit, čti je, když ne, je tu řada jiných. Moc hezky tu psávala třeba Zamila, to by se Ti mohlo líbit...:-)

ženy většinou bývají citlivé na otázky o věku, archivním vínem u těch mladších dost riskuješ ;-)

Je milá, oplývající povrchní nevinností a zvrhlostí zevnitř. Krásná a moc povedená.

Severak:
Myslím, že Tvá hudebnice Johanka by tady měla problém se střídavým rytmem. Musel bych to překopat. Nepsal jsem tehdy ještě písňové texty...:-(

shane: To je pravda, Štěpán, Štěpánek, muž mnoha srdcí.
Libuška a její Popelka jsou věčným idolem. Něžná, křehká, avšak zároveň soběstačná a sladká žena. Typ víly pobíhající v lesích.
Jedno a nekonečné téma. Dokud bude existovat člověk jako takový, tak toto téma nevymizí. A jak se říká, člověk je tak starý, na kolik se cítí, ona ta čísla nehrají v životech až tak zásadní role.

že bych se chopil mikrofonu a spáchal další nahrávku? ;-)

Rusalka: No, já ho zase mám zafixovaného víc pod tím křestním jménem, tak mu přece říkala děvčata v těch něžných scénkách...:-)
A přitom můj idol ženské krásy se jmenoval Libuška Šafránková! Kolikrát já už viděl popelku s ní v hlavní roli...:-)))
No, zkoukni mne, ale píšu vlastně skoro pořád jen na jedno téma. Odmítám být starý, i když číslice hovoří jinou řečí...

shane: Já si Kříže pamatuji jedině jako Šafránka a poetickou duši. I když ano, někdo mu to napsal, ale pro mě má ta jeho role své nezapomenutelné kouzlo.
Že to lovíš ze srdce je o to krásnější a tato básnička mi vykouzila úsměv na tváři jako už dlouho žádná, za to děkuji. Jdu zkouknout tvá díla!

Rusalka: Díky! Jsem narozen na Štěpánka a Šafránek mne taky občas i inspiroval...Jenže jemu to jen někdo napsal, já to lovím přímo ze srdce! Příkladem další inspirace je má báseň To pro Tvůj krček houslový! :-)

Báseň mi něčím připomíná Šafránkův styl z Básníků. Je nádherná!

koiška: Třeba jsem tam i ve snu zabloudil! Anebo jsem tam i byl, nevím, odkud jsi!:-)
Ale někdo by třeba mohl mít i jiné vysvětlení, totiž, že zahrada a splav jsou typické, tak trochu profláklé romantické atributy...:-)
Někde to tak říkají a všechno je pro ně klišé...:-)
Tak ať! Já jsem homo emocionalis!

koiška: Díky! Stejně je zajímavé, že větší úspěch mají spíše ta smutná dílka, zvláště když tam člověk vloží i tak trochu optimistickou vizi...:-)

shane: Jako u nás doma. Splav a zahrada všude kolem.Jako by jsi to tam znal.

shane: ." A život prostý krásy" To mně dostalo. Nádherná je celá.

mannaz: Děkuju moc! Jsem rád, že se Ti líbí! Zdá se, že to bude má nejúspěšnější báseň tady na psancích. On se ten smutek vracívá, ale nakonec nad ním vždycky zvítězím, byť jen s odřenýma ušima...:-)
Kéž by se mi všechno takhle dařilo...

Ó jé, ta je krásná! Dojala mne, svou něhou, tím, jak je plná lásky. A smutku tam je jen špetka, mnohem víc té lásky (k životu). Nikam neodcházet!