Povedené dílko. Líbí se mi to. Blahopřeji

wow :-) moc se mi líbí - krásně zní a moc hezký obsah - parádní ))

koiška: Díky! Trochu jsem váhal, jak s délkou 14. verše, když se rýmuje se 13. veršem, nakonec jsem dodržel schéma o 1 slabiku kratších sudých veršů. Líp to zní, když si to broukneš...:-)))

Moc se Ti to povedlo.Sedí Ti ta zadání. :-)

koiška: Děkuju! Myslím, že je lepší, než ty, co jsem poslal...:-)
Už mám jeden sonet pro nové kolo. Musím ho poslat, asi víc nejspíš nedám, je krize...:-(

Hmm,ano líbí..:-)

Jiří Turner: Díky! Zdá se, že ano, i když s tím koncem má Amálka pravdu...:-)

Amelie M.: Děkuji! Jsem rád, že alespoň část sonetu nalezla milost v Tvých očích. Prostě jsem si to ještě jednou zkusil i s těmi slovy. Ta škola se tam fakt zapracovává obtížně...:-)

Hezké, myslím, že ses do této formy dostal. .)

mně by bohatě stačily první dvě sloky.. ten konec mi vyznívá jako nějaká agitačka.. a taky už mi nezní tak přirozeně.. takže, když si to odmyslím, tak se mi to líbí..

korálek: Díky! Ale cítím, že to není ono...:-)

Hezká, jemná a řekla bych trochu nostalgická :-)

oslov radek: A dokonce 3x? Díky...:-)

zajímavé

Timothy A. Postovit: Díky!:-)

Mně se to teda líbí. Sice se v sonetech moc nevyznám, a proto nehodnotím technickou stránku, ale jako báseň se mi to zdá být vhodné. Jen konec je takový uťatý.)

Jiří Turner: Jirko, ta druhá čtyřka byla původně taky střídavá, jenže když jsem zjistil, že to je CDCD a ten Shakespeare mi tím koncem nepasoval do rýmů, prohodil jsem to, a když mi ten konec nešel ani do Puškina, zhlédl jsem se v Lentinim.
Sice jsem mohl ještě změnit první sloku, tam to taky jde prohodit, ale ani Clare mi nevyhovoval.

Mě se ta inovativní použití střídavého a sdruženého verše v prvních dvou slokách moc nepozdává. Trochu to rozbíjí plynulost té básně. Moc se taková podoba sonetu nevidí a má to asi svůj důvod. Ono ve všech variantách sonetu ten předěl přichází až právě po těch dvou slokách.
Jinak ale hezké, takové, řekl bych, obsahově klasické.

koiška:
Nj, to bych musel ale psát: "já často jsem ji miloval pod modrou oblohou", abych zachoval 14 slabik. Víš, já si to broukal tak, že vždycky po 8. slabice jsem měl malou pauzu.
Ono mi to pomáhalo do rytmu, pak už jsem to jen přepočítal.
Takže asi tak...:-)

Ta první sloka je nádherná, skvěle se čte, plyne, zní... :)
V té druhé sloce jsem se taky zasekla na posledním řádku, škoda.