Tak se mi ozvala autorka a zjistil jsem, že tomuto předcházela jiná kniha, takže jdu číst a nakonec asi pochopím souvislosti které mi scházeli. :))) :))) :)))) Zjistím čím si hlavní postava prošla a budu mít konečně jasno :))) autorce děkuju za vstřícnou reakci.

Nebo by to chtěl zamluvit a neříci jak ty chodby vlastně našel a hned by bylo napětí a nová záhada. Takže by bylo možné se vyhnout tomu, aby se na začátku všechno řeklo, ale už bych byl aspoň zvědaví co za tím jé, když o tom nechce mluvit. Já bych zvědavý byl, a aspoň bych se zeptal.

Líbilo se mi, že hlavní postava je přeci jen trochu všímavá. Když ji její bratr vedl ve spěchu labyrintem podzemních chodeb, všimla si, že neváhal kudy jít. Proto přišla na to, že ty chodby už znal. Co se mi nelíbilo, bylo vysvětlení jak to že ty chodby zná. Dobře tak tam teda nějakou dobu přebýval a ty chodby náhodu našel. Divím se, že hlavní postava není zvědavá jak je teda našel. Já zvědavý sem :))) Možná našel nějaký ošoupaný kámen, nebo slyšel nějakou historku o tom místě a tak zkoušel jestli je na tom něco pravdy, možná v nějaké truhle objevil mapu. :))) :)))

Protože postavy nevědí co se vlastně stalo, ale částečně to trochu vědí, tak ani já to nevím i trochu vím. Jenže kvůli tomu nevím čím si prošla, a proto ji možná nedokážu fandit, když se obviňuje. Bez toho pochopení čím si prošla se mi pak jeví jako hysterka a odrazuje mě to od čtení. Je to řemeslně docela dobře napsané, takže kdybych byl schopen pochopit její motivy, tak bych ji nejspíše fandil.

Taky jsem si všimnul propracované psychologie a jednání postav. Hlavní hrdinka prožila trauma a proto se často obviňuje, že je to její vina. Takhle to v reálném světě funguje, ale při čtení je to brzo otravné a vlastně to nikam nevede. Asi je to součást zápletky, jejího vnitřního konfliktu se kterým se bude v příběhu dál vypořádávat. Přesto je mi kvůli tomu, postava trochu nesympatická a pořád čekám kdy se vzchopí, aby to nakonec dopadlo tak jako v reálu, že nemá smysl se hádat, kdo za co může. Nejspíš jsem snílek a tak stále čekám jestli se v té postavě objeví rysi hrdinky.

Kéž bych psal aspoň tak dobře, jak je naspané tohle. Příběh a postavy jsou propracované, nic prvoplánového. Takže to jistě dalo zabrat. Líbí se mi, že příběh začíná jednou postavou a její bratr přijde na scénu o něco později. Skutečnost, že se o bratra bojí a vyhlíží je na začátku napínavé, ale i když tuším, že se bratr objeví na scéně, tak do poslední chvíle nevím v který okamžik. To co se mi líbí méně následuje potom. Když si povídají o tom co se stalo a o té cestě. Nevědí co se stalo a trochu to vědí. Asi to tak má být, protože jistě došlo k vypjaté a chaotické situaci, ale protože postavy neví co se přesně stalo, nevím to ani já a v záplavě propracovaných detailů se ztrácím. Jenže když brzy čtenář nepochopí o co jde, může ho to odrazovat od čtení.

Amelie M.: no keďže slovo portál má korene v latinčine a v knihach z devätnásteho storočia sa bežne vyskytuje tak by to asi nemal byť problém .... podstatne viac mi nejde do hlavy že šaty a topánky vytiahnú, zo skrine ktorú sto rokov nikto neotváral , a dievčina si ich hneď navlečie aj so storočnym prachom pavučinami čokoladovou ryžou a ktovie čím ešte ... statočné dievča klobúk dole ....

Faktis nádhera.

Za přečtení opravdu stojí. :)

Amelie M.: jo tohle, upřímně napadlo mě to někdy při psaní 6. kapitoly :D ale mám to promyšlené, jak to šikovně využiju ;)

alexis: myslím to o alexovi.. samozřejmě jsi dávala něco tušit už předem, ale až tak? :)) jsem vážně zvědavá, jak si s tím poradíš dál.. at už s rodinnými vztahy, tak se vztahy podnikatelskými atd. :))

Amelie M.: díky :) takové komentáře vždy potěší, tak jsem na ni pracovala tři dny :D to "s" je na tam navíc, překlik. který zvrat máš konkrétně na mysli? Protože "nakonec" je v tomhle případě široký pojem ;)

tak alexis, musím uznat, že tahle kapitola, je zatím top z celého románu.. je docela propracovaná, nejsou v ní žádné velké přemety.. a celkově působí docela profesionálně.. (i když ten zvrat v ději nakonec, mě opět donutil k úsměvu, ale beru ho, proč ne? :))

na konci máš "s".. nechybí tam ještě pár řádku? každopádně jsi nabudila mou zvědavost, jen tak dál..

hmm, tak to jsem sama zvědavá, copak s nima má pan alex společnýho :)) piš, at se to dozvím! :)

máš pravdu, :D je to praštěné, ale od toho sci-fi jsou :D jo Judita nebude žádná hysterka :D na to tam má Alici ;)

alexis: je to trošku padlý na hlavu.. ale číst se to dá.. :D nakonec.. tvá hrdinka se taky usmívá.. podobně, jako já :D jen piš dál!

Amelie M.: usmíváš? v dobrém slova smyslu, nebo pro to, že to je totálně padlé na hlavu? :D

holka.. ty tomu dáváš na prdel :D dá se to číst.. to jo.. ale dost se u toho usmívám :-)

no, musím uznat, že mi po té tvé pauze chvíli trvalo, se do příběhu zase dostat a mám v tom lehkej zmatek, tak jen doufám, že budeš poctivě dopisovat a publikovat :)

a k samotnému ději.. no jasně.. scifi, fantasy.. to sedí.. ale je to docela fajn čtení..

Amelie M.: možná jí to v příští kapitole lehce naznačí :) kdyby jí to řekl hned a na rovinu, tak by to skončilo hodně rychle a o by byla škoda, ne? ;) díky