Yana: niekedy je mlčanie viac ako tisíce prázdnych slov. Páči sa mi myšlienka tejto básne.

S tebou musí bejt chlap šťastnej, víc k tomu není třeba dodat.

vanovaso: Orionka: děkuji dámy

ŽblaBuňka: a tahle vznikla při návratu k rodnému domu mého muže, už jim nepatří, je mi z toho vždy smutno, děkuji, vlastně v ní vnímáš správné věci

Možná, že tvé myšlenky toulaly jinou cestou, ale mě připomněly tu prostou lidskou potřebu setkávání, která začíná u rodinného stolu, pokračuje různými setkáními či srazy přátel, klubáků, spolužáků, spoluzaměstnanců, či jen posezením u táboráku byť se zcela neznámými lidmi, jen proto, že nás náhodou osud spojil a zahrál nám na stejnou strunu. Patří sem i psanecká setkání.
A já patřím mezi ty, kdo věří, že smrtí vše nekončí...

Optimistická, ale přesto smutná. Nostalgie je asi vždycky taková.

Krásná...zvl. závěr básně...

Tady se i já připojím ke kritice. Máš lepší. Rýmy láska/laská, pampelišky/lišky, mávají/šimrají neodpovídají basnířce tvého formátu i forma působí nahodile a nijak nepodporuje obsah.

Ty by si mala vybrúsiť báseň a ja češtinu...

Žlutá je veselá, radostná barva, žlutá je barva mládí pelešícího se v řepce. Ale za ty lišky-pampelišky... jednak to zní divně, jednak se to tam vůbec nehodí. Aj tou žlučí básnička, jinak hravá kysne.

Moc dobrý nápad. Mohla bys ho ještě trochu vybrousit.
V posledním řádku 1. sloky mi trochu utíká smysl. Žlutá je barva žárlivosti.
Ve třetí sloce by se mohly pampelišky smát žlutě- ať trochu naruší jednotvárnost žluté (když už ji vidíme na polích všude kolem sebe :-)). Ve druhém řádku ...škoda, že zrzavý je ohon lišky - to "je" mi tam chybí významově i rytmicky. Sluníčkovo (i když mi kroutí uši) je tak neobvyklé, že proč ne?

Mám sennou rýmu, ale jo, žlutá není špatná. :)

Žlutá je dobrá ;-))

mile žlutá :-)
do posledního verše se mi tak nějak samo vnutilo:
Bez žluče se žlutou
může být krásně...

už z té řepky začínám i žlutě vidět

Ať žije dotovaná řepka... :-)))
(Nemohla jsem si pomoct.)
Jinak pampelišky a ohon lišky je fajn nápad.

Já mám jen takovou poznámečku k těm vlaštovkám. Snažit se nenechat odletět vlaštovky je nemožné. Naštěstí.
;-)

Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale za tou první přiletí druhá, třetí, další a další...
Neztrácej naději.

pěkné a upřímné

Na rovinu! Já se v mládí moc nesmál, mě život spíš fackoval. Teď je mi líp.
Každý kdo je mlád, může se tomu smát...
Je pro mne klišé který se mě netýká. Takže jsem vděčnej za to co je teď, a to Ty tam máš. Takže fajn.