 |
 13.11.2011
61, žena |
komentáře k dílům uživatele :
19.01.2018 - 10:02
18Ještě jednou všem dík za komentáře, potěšily
17.01.2018 - 17:3917Čím víc člověk stárne, jakoby prohlížel víc a víc skrz mlhu, nebo jakýsi závoj...(teda pokud chce prohlédnout)
krásná báseň, líbí se mi tam tolik obratů...
krásná báseň, líbí se mi tam tolik obratů...
17.01.2018 - 17:3518všichni už řekli všechno, někdo má strach ze svého osudu a ty se nebojíš mu motat hlavu
ta báseň je prostě parádní
ta báseň je prostě parádní
16.01.2018 - 22:1718Někdy si říkám, jestli porušit křehkost slov svým komentářem, svými obyčejnými slovy... ale jak jinak říct, že se mi to hodně líbí? :-) velmi hezké, hluboké...
16.01.2018 - 11:4417vanovaso: děkuji, mám radost že se ti líbí. Myslím že to mám dobře
16.01.2018 - 11:2018Orionka: skvěle vyjádřeno, ano teď to tak je, ale chvíli to trvalo :-) děkuji
16.01.2018 - 11:1918nic moc: jasně, taky jsem balancovala dosti dlouho, než jsem pochopila, ale je fajn když touha je víc než strach, ten osud si stejně cestu najde
16.01.2018 - 11:1718Mlčeti Zlato: mám radost z reakce, je z ní znát že dílko je pochopeno úplně přesně
16.01.2018 - 11:1618pilgrim: skvěle, ale trvalo dlouho než jsem si to ujasnila a zpečetila básničkou která mě najednou přepadla :-) děkuji
15.01.2018 - 23:4318Je plná optimismu, takového prima vzdoru, jako když pohodíš hlavou a jdeš :).
15.01.2018 - 22:1318Yana: Já mám radši, když touha rdousí strach :) A vybalancovat mezi tím je jako chůze po provaze :)
15.01.2018 - 16:1717Yana: rozumím tomu co píšeš, i když já sama jsem tak daleko ještě nedošla... Možná to jednou přijde... přeju ti hodně štěstí.... aby ti vše vydrželo... / Technická: nemá být včetně mne ? /
15.01.2018 - 14:4918Vydařená básnička, stručná, jasná a moc pěkná :).
15.01.2018 - 14:1318Jako bys nahmátla sebe a tím druhé. Osobní a osobně se dotýkající. Bezva.
