 |
 13.11.2011
61, žena |
komentáře k dílům uživatele :
02.07.2025 - 09:04
16Jarda468: možn jen bez nich by zanikl i smích a radost, vše je tak jak má být, děkuji za čtení a reakci
22.06.2025 - 22:1116Skrz zamlžené oči se svět zdá nejskutečnější, připomínají nám snad slzy jeho pravou podstatu?
20.06.2025 - 23:4016Hanulka: děkuji za zastavení a rozbor mé patetické básně
20.06.2025 - 23:2916Leslie: vážím si tvých pocitů a empatie a ano dotýkáš se skutečnosti, není divu že závěr ti úplně nesedl, začátek přišel ráno tak sám ke mně a závěr jsem došroubovala, chtěla jsem aby vyzněla naděje a taky že chci zářit a ne se trápit, moc děkuji
20.06.2025 - 23:2316LadyLoba: ten závěr měl evokovat právě tu cestu ke změně, vždyť já si to uvědomuju, moc děkuju
20.06.2025 - 23:2016Mlčeti Zlato: děkuji za komentář a nahlédnutí do mužského světa…
20.06.2025 - 14:5116Yana : báseň se snaží zachytit moment vnitřního zlomu a spirituálního hledání, avšak celkový dojem na mě působí roztříštěně. Symbolika slz a zklamání je sice srozumitelná, ale text mi místy připadá příliš patetický a závěr, jakkoliv má evokovat vnitřní obnovu, postrádá pro mě dostatečné vyznění. Celkově se snažíš zachytit bolest a zklamání. Děkuji.
20.06.2025 - 14:0216Čtu už poněkolikátý a je to nářez. Nevím, jestli pro to, že si tam projektuju to svoje... ale je napsaná skvěle. Až teď na několikátý čtení jsem to nějak skousla a sednul mi i ten závěr, který mi na první čtení drhnul a trochu vadil. Ale chápu ho.
Ten začátek, celá první půlka... je síla. Možná je to jen o "obyčejném" lhaní, ale já v tom vidím úplně jasně a děsivě popsanou emoční manipulaci, citový vyděračství. Čím dál víc. I ta extáze v jeho očích, protože ti nejhorší...ti z naší bolesti žijou. Z toho, že mají kontrolu a skrze hrané a naučené emoce tahají za nitky opravdových pocitů. Možná tam vidím úplně něco jiného, než jsi tam vepsala, ale dostala mě. Něčím mi připomněla moji Sílu soli. Díky, že jsem mohla číst.
Ten začátek, celá první půlka... je síla. Možná je to jen o "obyčejném" lhaní, ale já v tom vidím úplně jasně a děsivě popsanou emoční manipulaci, citový vyděračství. Čím dál víc. I ta extáze v jeho očích, protože ti nejhorší...ti z naší bolesti žijou. Z toho, že mají kontrolu a skrze hrané a naučené emoce tahají za nitky opravdových pocitů. Možná tam vidím úplně něco jiného, než jsi tam vepsala, ale dostala mě. Něčím mi připomněla moji Sílu soli. Díky, že jsem mohla číst.
20.06.2025 - 10:3216Já se před nedávnem rozhodla nesázet veškerou tíhu na jednoho, mi to ani nepřišlo fér, je toli proměnných v životě a přenést tu důvěru, nebo větší část v důvěru v život ... a po tomhle rozhodnutí se mi taaak uleviloooo
20.06.2025 - 08:3316Co dodat. Jsme mužský a používáme všechny prostředka k získávání dalších a dalších medailiček na cestě po žebříku. Dokud se šprušle neprolomí. Těm největším hajzlům, ale všechno vyjde. Tak bacha.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Multichar» narozeniny
Sparrow [17], Pett [11], CapT.Mayuri [10], Anastazie.maler [7], muska [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
