jutu: Pavučinka byl překlep a svou je fakt lepší, přesně si myslím že ta poslední sloka to vystihuje, děkuju za koment a za názor.

No...máma hledá v první chvíli vinu v sobě, hledá kde se stala chyba a vyčítá si to...potom bojuje, bojuje do poslední chvíle, za své dítě, je to ta mateřská obětavá láska....., ale všechny mámy se nedokáží až tak obětovat, některá , aby zachránila aspoň sebe..pak se pokusí na své dítě zapomenout , ale každý den jí musí být utrpením...dítě otevřelo pekelnou bránu i svým rodičům...je to prostě hrozné a odstrašující , doufám , že to nikdo nikdy nepoznáme. :)

Tohle je zatraceně komplikované téma. Složité. Pro mne to dost dobře vyslovuje poslední sloka básně. Zdá se mi však, že najde pavučinku (máš pavučinkou - a možná je to překlep:-)) a pak ještě dávám k uvážení, jestli by v následujícím verši nebylo lepší změnit svojí za svou - získal by tím na zvukomalebosti. Text dobře plyne k pointě - právě k té nejednoznačnosti; zavřít dveře by mohlo být pohodlnější, ale...

nikdy nemůžu pochopit mateřskou lásku ...

loner: To přece nemůže jít! Ne, to si nedovedu představit.

není někdy lepší zavřít dveře?

Makyna: Myslím, že naopak spousta rodičů bojuje do poslední chvíle a ten boj končí většinou až tou smrtí. Nedovedu si představit a ani neznám nikoho kdo by nad svým dítětem mávl rukou a šel dál svojí cestou. To by nebyl život, ale to peklo. Samozřejmě, že vím že pomáhat takovému dítěti je sebezničující a bezvýsledné, ale nemusí se snažit ho z něčěho vytáhnout, stačí žít s tím pocitem, že moje dítě někde přežívá a můj život by se změnil v peklo. Nicméně děkuji za koment a za názor.

..docela ujde, akorát:
musí mít někde milující mámu,
do pekla odemkl ji navždy bránu
? Řekla bych že tu otevřel pouze sobě...Jistě, maminka se musí smířit s nicotností syna, avšak je to jeho hřích a spousta rodičů spíše než by se mu stále dokola snažilo hledat správné cesty, ho zavrhne..
Láska v tuto chvíli nehraje roli,dokonce ani ta mateřská..
Každý ví,že heroin = smrt..a to jak emocí,tak života a agrese ke svému okolí je tak silná, že se člověk podobá spíše než člověku zvířeti..málokdo potom může/nebo snad i chce - ho ochočit.. :0)

Hihi to mi připomíná báseň ktera mi vyjde příští týden :) - je to takove - hluboké a tim padem na mne i kdyz je svým zpusobem lehka - působí jaksi tezce ...

Je moc pěkná. Hladivá :-)

doma je nakonec tam, kde je ti dobře ... tak tomu rozumím ....

Já se v tom nějak neorientuju. Ta první sloka na mne dělá dojem, že je to ta venkovská samota. Jako by obě prostředí byla dost podobná.

Ach ty věčně inspirativní samoty, kde je člověk sám jen se svou fantazií. Už aby slezl sníh, vrátím se metelescum blesku do té své podoben tomu ševci z Pyšné princezny za hranice téhle příliš těsné země. Pěkné.

Ten konec je nějakou parafrází na Kanta? (hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon ve mně?)

taron: Devils_PIMP: Dík za reakce, dík že jste čekali, mně se o vás zdálo fakt. Asi až zítra dopol. se prokousám tím co je tu nového, uvidím ještě, pa.

Wau.....čekali jsme na tebe...ty ses teda dovolila, bez našeho dovolení , ale my ti to milostivě odpouštíme... a vítáme tě mezi nás.....
Báseň je jako " Všude dobře, doma na Psancích nejlíp ",
je moc krásná, líbí :)))

:) Vítej zase mezi námi - básnička je krásná

DDD: Ráda ti věřím a moc děkuji, těší mě to.

Musím říct, že tvoje díla poslední dobou čtu opravdu moc rád. Vážně :-)

taron: loner: Ellie: Devils_PIMP: Dík, váhala jsem, erotika, vyznání,nakonec vyhrálo že je to taková sranda.

netušené inspirace tě navštěvují .... :)))