ještě chybí jak jsou neuvěřitelně upřímní a trefný

:-))

kmotrov: pojal jsi to tak velkolepě a já to u tebe mam ráda, a hlavně pochopil...pochopil...včetně těch plamenů, a to s těma dopisama je super, pořás přemýšlím jak pojmenovat sbírku, ještě žádnou nemám, třeba dopisy z nitra se mi zdá fajn

Já tyhle tvoje šipkovaný můžu.
...Hudba psů v dálce...
...vězněné plameny...
Krásné obrazy.

Báseň má pro mne příjemně temnou atmosféru, temnou ve smyslu tajemnou.
Uvědomění si své svého potenciálu, jenž se v tobě skrývá. Který je v tobě. Je tajemný, ale silně živoucí, je expandující! Kdo není tebou ten to nemůže pochopit. A tak ti nezbývá než rozesílat do světa dopisy ve formě básní a do nich vložit svědectví o tvém nezjeveném krásném živoucím tajemnu.

Jsem rád, že si tenhle dopis nešel i mne.

To já směr neurčuji, někam bych chtěl doplavat, pak mě chytne vír a vyplivne úplně jinde než jsem chtěl. Třeba na Psancích.

Půjdu uvěznit plameny. (zatopit)

Pěkné. Smekám před každým, kdo umí poezii.

... smekám a skláním se až k zemi.

Devils_PIMP: Viviana Mori: mám radost za zastavení a za komentáře i s připomínkami, které zpracovávám(-:

Kakuzu: PrimaDen: Jsem poctěna návštěvou a těší mě že se vám líbí

taron: a já zase mám ráda když někdo přesně chápe mé záměry a myšlenkové pochody, i za to dík

a mě to připadá formou jako čtyři šipky, co opravdu určují směr, kterým se rozhodneš jít....hm...někdy ti závidím tvou vyrovnanost a umění nalést správné řešení...líbí :)

Opravdu přemýšlím, co napsat. Jsem na úplně jiné typy básní. Vím, že i toto je velmi osobní, ale pro mne od začátku spíš popis, i když ten konec dodává lepší rozměr. Zase je pravda, že těmi slovy jsi to vystihla.
A jak vyjadřuješ v básni "kdo není mnou, to nepochopí".
Takže za mne možná tak... :-)

Ano. Moc hezké.:-)

tak ber si mě ber
dokud dávám
živote můj
já určuji
směr.

to je nádherný a pravdiví, každý člověk si určuje směr ...

Ja vim ze forma basne ma asi vyznam ale trha mi nelodii
kdyztak bych volil volnou formu - jinak pekny počinek

Yana: ...Když rok má čím dál tím
méně dní...
výstižné, další vánoce, jakoby se nám čas neustále zkracoval, ten pocit mají asi všichni, často slýchám: letí to, nebo tak něco podobně.
...Vybledlí víc než košile
kterou prali pořád dokola...
to se mi taky líbí.
Jsme opotřebovaní životem, nebo máme patinu?
...Bolí to už teď
nenacházím klid
abychom zemřeli
jen pro to musíme žít...
Čím je šlověk starší, tím se ta otázka víc a víc vrací a je aktuálnější.
Škoda, že jsi se v závěru nějak nevrátila do prvních vět, pak by to byl opravdový koloběh.
Třeba něco takového napíšeš příště :-)

Opět silně autentické, takový věci já můžu.

Moc líbí... (dalšíma řečma bych to zkazil) :-)

všem moc děkuji za zastavení, ta báseň mě přepadla při odstrojování vánočního stromku, zvláštní asociace, tak jsem to hodila na papír a pak vám všem

Prostě tvá

od okamžiku zrození umíráme...

jo, krásná :)

Tak toto se moc povedlo...