Ano ohlednutí.
Vzpominka ožije úsečkách
Vůně bramborovich placků vzdouvajici se na plotně.
Věnec uvytý ze vzpomi e pustit povodě nelze snad jen
posledni sedmikrásku co tu zapomělo léto.
Úž by měla 115
Jak ten čas uhání.

Hezky jsi to napsala.

Do nebe daleko
a do pekla blízko.
Duše se marně ptaj:
Kde vlastně je ten ráj?

...a těla zarputile mlčí...

Dandy: opakovaně moc dík, díky tobě se ke své starší tvorbě vracím a baví mě to

Na posedu milenecký pár?
Co kdyby jej sežech
jejich žár.

Kde časy jsou ?
Nemanické rande,kolik už let.
Český les s vůní rašeliništ tam někde dva.
Jen ta padající hvězda nikde.

Prostě podzim.

Je pěkná.
Vnimat a prožít.
Pro vzájemno snad ani sázka není.

Hmmm melancholie. Beethoven tvrdil, že h-moll je černá tónina. Nejsmutnější.

Je podzim vtravě pár sedmykrasek
Rehek proleta zahradou.
V travě pohozená paleta barev spadaného lustí.

Je podzim v hrnku našlehané šípky z medem
Zalit vodou a sobě nacedit.
Krajina podřimuje a únava sedá na ramena.
Je podzim měloby se pomaleji žít.

Moc se vam povedla pěkný den.

Mlčeti Zlato: dík, je

Dandy: děkuji, deset let stará báseň, neskutečné, jak jsem pořád stejná

Dandy: miluju vzpomínky na ty časy, dík

Je krásné snít. Alespoň. Hezky zhmotněno.

Bez chyb se nepoučíme pro přistě.
Ve dvou se zvladne vše když je vztah .

Nehody jsou vždy těžko vstřebatelné tím více pokut se dotýkají přímo.
Osobně jsem zažil 6 a nejhorěí je vidět a nemoci utéct ,hrozný zážitek,jen oni seděli v autě a já na kole

Moc pěkná,vzpominky ožijí vnich hlasy vůně.
Ano kazda čast života je nese sebou

Dandy: hm, ráda se vracím díky tobě ke starým dílkům, jo jsem vlastně takovej živočich:-)

Dandy: je, děkuji

Dandy: je to malá bílá kytička, květ když je sluníčko, děkuji