krasně napsané :)

Ty víš, že seš moje nejoblíbenější autorka, hlavně Tvoji tvorbou psanou ve volném verši, tvorbou která není vázané veršem a je poezií obsahem, v tom si mistr. Tady mi to přijde hodně prozaické, chybí tomu něco za rohem, za záclonou, něco nečekaného (vyjma zasraného života a to mi přijde málo). Tvoje básně mne často dostávají až na dřeň. Můžeš si dovolit výjimku.

PS: Tak běž, a vykašli se na mou kritiku, přeju Ti to. Možná uvidíš obraz, který bys nikdy nečekala a já z něj budu paf.

Barbora: Jiří Turner: Lenča: vanovaso: Zamila: Dík a stejně by mě zajímalo jestli taky někdy máte takovej pocit :-) Já často, vysmát se všemu, skotačit jak malý děcko, a běžet...

Jejda, to je tak dokonale upřímný a opravdový :)

Jo, to ta tvoje "poloha" Taková melancholie bez sentimentu.
Skládání slov, metafory, a kde co jiného, jsou z velké části řemeslo, ale vložit do básně kus ze své podstaty, to je něco jiného...:)

Pěkná a silná. Ten okamžik, kdy obsah klidně může přebít formu a je to jedno. Taková báseň je skvělá, protože se dotkne každého z nás. Líbí se mi a je mi z ní vesele i smutno.

Krasne a takove pravdive . Fakt nadhera . Obdivuju za vyber hezkeho tematu

Ano,mám chuť se vrátit do dětství ,kde bylo vše tak čisté a jednoduché...zvláštní,ze jako děti toužíme být rychle dospělí a pak se celý život vracíme ,jak to jen jde, zpět
..:-)

kmotrov: jo, dík, jen poslední dobou nevim jestli jsou to básně, prostě tak žiju a píšu a vlastně to moc neřešim, je toho moc a je to všechno bezva, i když tahle básnička tak třeba nevypadá, ale to mě tak napadlo, jednou, jo, jinak já zas ten podzim mívám trochu krizovky, ale teď je dobře :-) A vlastně tohle dílko se mi taky líbí docela víc než jiný, taková chvilka na podzimní zahradě, vlastně mě docela dost básniček napadá na naší zahradě, jsem tak v klidu v souznění se vším co na ní je a asi i s tím co na ní kdysi bylo...

Úžasná expozice:
...Nervózní vítr honí mrtvé listy
a obaly od čokolády...

Touto jedinou větou si skvěle nastřelila náladu básně


Expozice – (tenhle pojem už znám z Mertovi Zpívané poezie, přesto citace ze slovníku literárních pojmů)
je úvodní část literárního díla. Expozice představuje nezbytný vstup do díla, poskytuje první opěrné body pro čtenářovu
orientaci.



Mě dávaly holky kopačky na jaře. Vůbec nepříjemné věci se na mne valily především na jaře. Nevím jestli by se o tom dala napsat báseň. Ty bys to zvládla levou zadní, sypeš sem jednu povedenou báseň za druhou.

Barbora: děkuji ti

Lenča: Dík

puero: Hollywoodská scéna? Ale to je bezva já totiž Hollywood miluju!

Jiří Turner: Je mi ctí :-)

krásné

Jó, v tomhle rozpoložení a nazírání na svět nelze nemilovat... Nádherné, souzním :)

I Puero pocítil v jistém okamžení Dylana. Asi nejvíc v tom třetím odstavečku. A v tom volné rozběhnutí k deklaraci zamilování se. Trochu Hollywoodská scéna, ale hezká.

Nedávno jsem si četl nějaké své mladistvé překlady Boba Dylana (jeden jsem dal do deníku) a styl Dylanových sdělení a této básně mi přijde hodně podobný. Takové to přímočaré vychrlení obrazů. Hezké

Mně se moc líbí, je jako zpověď :)

Amelie M.: Ale jasně že je, to jen taková chvilka mě přepadla a pak ten podzim a tak...Mám radost žes ji okomentovala