kmotrov: No ale tady vůbec nejsi daleko, tady je tvoje fantazírování na místě a proto tam taky patří ta poslední sloka básničky, protože ten poslední verš je pro mě pointou. Jedná se o poukázání na symfonii č.2 c moll od Gustava Mahlera. Jinak též nazývanou Vzkříšení. Má pro mě neskutečně mystickou polohu a v mé nitěrné básničce jsem se jí dotkla, tak po svém a ty to cítíš a to mě těší
https://youtu.be/qwk7mjHBm6I

Kdyby tam nebyla poslední sloka, byla by tam pádnější pointa. Byla by to taková báseň taoistické poustevnice, rozpuštěné do tajných světů, která prostě s podzimem odkvétá už je jen tady a teď a v tomto stavu klidné všeobsahující všeobjímající přítomnosti pluje pomalu jak loďka vstříc smrti.
A dalšímu zrození a další smrti a dalšímu zrození....
A už jí nic nevykolejí.
Její jméno se připíše mezi svaté.
Tak proč básně/smutné?
(asi moc fantazíruju, promiň)

Tyjo, to je ale hezký... Ta mě nějak minula v záchvatu práce. No, paráda! Krasohledy miluju :-)

Krásné, originální drahokamové vyznání. Neokoukané pojetí vyznání. Líbí se mi. :-)

Zajímavá báseň plná barev a upřímnosti... Minimálně klenotníci by z ní měli radost :-D Na mě už moc rozvolněná... Tak znáš mě ;-)

Minimálně bezva a chytrej závěr, tak trochu do carpe diem ;-) No, aspoň už plně chápu to, o čem jsme se bavily :-)

Stejně mám nejraději komentáře k básním, tam se člověk doví tolik úhlů pohledu a hlavně kolikrát i takové, které by ho nenapadly, : Takový de facto dětinský styl, ale plný barev, tvarů, drobných detailů, fantazie a života. Ha, ha...to jsem si zase něco přečetla. Bože, proč nemá den 48 hodin, abych tu s vámi mohla být pořád.
Báseň zase, na první pohled jakoby nic neříkala, na druhý neříká stále nic, ale po přemýšlení od rána :-) jako píše DDD, pak spousta věcí napadne a vlastně ukáže cos chtěla vyjádřit - jo, člověk má zklidnit, pak je schopen se ve svých pocitech a zážitcích nějak vyznat, problém bývá v tom, když se nevyzná ani za největšího zklidnění, pak vznikají ty nej básně - něco jako chtěl vyjádřit Homér, prostě, donutí - li báseň k zamyšlení, pak splnila účel, za mě palec nahoru :-)

Myšlenka skvělá, ale ty rýmy. Sorry jako:-D Bez básní je člověku líp, ukníkanému, skrčenému stvoření nežijícímu svůj život. Za někým ty blbiny chodí sami, jen neví, kdy a co škrtat. Pro mainstreem se píše tak lehko. Dobré básně samozřejmě vznikají ve smutku. Atd atd. No můžou vzniknout jen tak. S drogou:-) No nic, nebudu ti tu spamovat, jak se říká. Nejlíp bylo kolem roku 2000, každej to vidí jinak, jen k se k sobě chovat bez násilí, o to jde.

moc děkuji všem komentujícím, vážím si vás

DDD: Zdravím a děkuji za komentář, tvé komentáře mám ráda i u jiných. No ale stojím si za tím že když mám hodně vnějších vjemů :-) tak mě vůbec nic nenapadá, jsem v jednom kole, zahlcená životem. No a když se začnu trochu zklidňovat a není kolem mě takový šrumec, tak pak najednou přicházejí verše :-) Mám ráda obě období. V jedné mé "básničce" je na začátku: Mám ráda svůj klid i divokost koní... Děkuji ti

Už od rána přemýšlím, co na to říct. S tím názorem v názvu nesouhlasím. Žij tak, abys mohla psát a piš tak, abys mohla žít. Verše přece chodí samy. To jen když je nutíme, pronásledujeme a tvoříme si z nich povinnost a rutinu, schovávají se před námi.

Jinak jsem konečně přišel na to, co mi tvá tvorba připomíná. Měl jsem to podobné u Taron. Vidím v tom plátna Henriho Rousseaua. Takový de facto dětinský styl, ale plný barev, tvarů, drobných detailů, fantazie a života. Což je pochopitelně kompliment.

Ale blues, kde je kladen duraz na klisovite rymy jak bic.ae na odlehceni fajn

Verše pobíhající v Evině rouše rozhodně na múzu nezapomněly. Parádní přestava, ke všemu když je ten verš rodu mužského... :-))

To je super! Mám to podobně... :)

Hej!
Na mě z toho vyčuhuje blues.

Mám pocit, že jsem to už četl...
Každopádně, je to plné fantazie a působí to velice lehce. Hledala si celý život? Minulost, to je jen brázda za lodí, Je jenom teď ( to není ze mne) a to vtom taky vnímám.
Moc si mne svojí básní potěšila.
Bezva!

Najviac sa mi páči štvrtá strofa, Jani ;)

To vypadá na nový objev. Čistá poezie, pocity jako drahokamy... tak snad se diamant nezmění v uhlí :).

tak toto je parádní dílko :)

stepanka: Ale kdopak to tu je ? Děkuji