Je to zajímavě podáno a asi i moudře a s vtipným názvem. Jen, promiň, ale přece Ti ještě není sto let, není na stáří trochu brzo?

kmotrov: já vím, vždyť já vlastně všechno vím a přesto, občas s láskou ke všemu a k všem, na svých cestičkách zabloudím :-)

Mamka: no, dá se to tak říct, dík

ŽblaBuňka: Já vím, ale tak někdy na všechno co vím zapomínám, děkuji

A42: Jo máš pravdu mně se taky líbí druhá část básničky, ale když už mě to tak napadlo :-)

Všem se nám občas ztrácí cesta, já Ti můžu jen od srdce popřát, aby jsi v sobě nalezla cit pro to vidět ji i tam, kde bys ji třeba nehledala.

Nehledat včera, to mi jde někdy velmi těžko. Výstižné.
Jen, ale to je čistě můj pocit, bych se možná obešla bez těch petrklíčů.

To je ono! Optimismus!

Co dodat? Snad jen... :-)

Běhá mi mráz po zádech...

Včera už nehledám.
Dneska, žiji a sním.
Co bude zítra?
Tak tím se netrápím.

Nikud je v nekonečnu
a Nikam ještě dál

...tak tohle mě dostalo, paráda

líbí a moc

Děkuji za přečtení a komentujícím za komentáře :-)

I pod dnem musí být ještě nějaké dno, od kterého se půjde odrazit. Přeji Ti abys ho brzy našla. A hodně síly k odrazu.

Tak blázinec, vidíš já myslel, že ten název je symbolický, že to je o mně.

To je strašně silné. Moc se mi líbí to vyjádření, jednoduché a přitom hluboké. Báseň na vícero přečtení.

.. vím, že o tom něco víš, přesto jsi mě teď naprosto dostala.. za mě dokonalý pohled do utrpení nemocných na duši.. palec hore!

Taková lehká, ale přeci vážná úvaha, která se mi opravdu líbí :) Hodně povedené dílo. Myslím si, že jedno z tvých nejlepších.

Tys tam snad opravdu byla... Skvělá, zakládám.