taron: To Já děkuji, Jani, za zajímavá a nevšedně pojatá témata i za jejich inspirativní zpracování...:-)
Jsem rád, že jsi tady!...

taron: Myslel jsem si, źe ho možná znáš...:-) Ještě doporučuji www.osel.cz...

srdce pořád bolí
bolestí, co nelze ztvárnit // to je nádherný.. a výstižný..

moc pěkné

krásná..))

hezká,...

literarně povedené..líbí

Severak: Lenča: Děkuji oběma, to víte, někdo permanentně miluje :-))

A ty mi budeš říkat, že se někdo zamiloval. :-) Přeju hodně štěstí nápodobně.

Líbí :)

shane: Děkuji moc za všechny komentáře...

shane: ano, moc šikovný časopis, děkuji :-)

ron taron: Nádhera! Krásně jsi nastínila současnou situaci...A Tebe si představuji jako hezčí verzi moderní Ikarky. Určitě vzlétneš a jistojistě si předtím nešlápneš na nášlapnou minu! :-)
Jinak asi nespíš taky patřím k těm divným lidem, co se neradují z neštěstí druhých! Vždycky jsem byl tak nějak podivín.../I když si dovedu představit i pár výjimek, kdy to neplatí, ale to jde o skutečné hajzlíky, Kalousek např. Kdyby ten šlápl na minu, řehtal bych se jak arabskej hřebec!/
Jo, přečti si mé "Zamyšlení nad obrazem Kamila Lhotáka!" Bylo to do soutěže dobříšské knihovny a ten obraz najdeš i na netu pod jménem Hřbitov automobilů...:-)))

taron: taron: Tak tos mne opět překvapila! O nanotechnologii jsem už lecos četl. Jednak vědecké zprávy, jednak takový scifi román...
A dovedu si představit, jak mi Ti něžní nanotvorečkové putují krevním řečištěm až do mozkových cév třeba se zásobou syntetických endorfínů nebo s miniaturní jednorázovou kamerou s vysílačem mapují třeba rozsah nádoru, venku přijímač předává informace počítači a ten řídí komando jiných nanotvorečků, kteří pak zničí přímo rakovinné buňky...To není má fantazie, tohle už v laboratořích testují! Psali o tom ve "21. století", což je moc šikovný časipis...:-)

taron:
Koníky pást tam na podmořských lukách,
v korálů říši perlám potykat,
či se netrápit v pochybností mukách,
velbloudí touhy důvěrněji znát?

Nepotácet se v zoufalství svém na dně,
oázy lásky důvěrněji znát,
nevnímat city jako proudy chladné,
milován kýmsi být i milovat?

*Promiň, Jani, nechtěl jsem se Ti tu předvádět...:-(
Ale máš vzácný dar několika slovy navodit určitou atmosféru a probouzet v lidech pocity a zájem přemýšlet i o tématech, jimž se třeba jindy úzkostlivě vyhýbají...Díky, že jsi tu! :-)))
/A asociace jsou někdy pěkné potvůrky.../

taron: Někdy se děsím myšlenky, že jednou taky budu "usazenej" a zahloubanej jen do sebe a do chmurných myšlenek. To bych raděj nebyl..:-)

taron: Nemyslím, že by něco jen tak mohlo pozbýt svého významu. Věci se nám zdají být jen takové, jaké je vidět chceme! A pokud nám něco zevšední tak, že to ztrácí pro nás význam, to jen my sami tak chceme, to my sami přehlížíme zpětné vazby či neposkytujeme si je navzájem! :-)))

taron: Ano, život je plný povinností, které se snažíme brát s úsměvem, i když nás často též tíží a bývají zdrojem pochybností o jejich smysluplnosti i o našich vlastních schopnostech, chybí-li nám včasná a pozitivní zpětná vazba...:-)

taron: Nj, touha symbolizovaná sladkými plody s upozorněním, že ne vždy je naše očekávání naplněno podle našich představ a vroucích přání! :-*

taron: Nj, moc krásně sníš! A já se nořím do úvah, jaká vlastně je, ta naše skutečná taron?:-)

taron:
Jít a najít Eldorado? Krásná představa, ale: Byli bychom pak opravdu šťastni, kdybychom měli vše?
Nj, asi ne! Aby byl člověk opravdu šťastný, musí kousek ke štěstí chybět! :-)))