D_P: SSS: Děkuji! :-)

Vždyť muži jsou taky takoví.. :-)

Moc zajímavá úvaha ;-)

Škoda těch dvou posledních veršů, jinak povedené dílko :-)

Nechci být zlá, ale:
1) není možné toto řadit mezi balady/romance (délka, obsah, forma)
2) nejspíš bych to neřadila ani mezi básně, příjde mi to jako výňatek z romantické prózy
3) vadí mi absence interpunkčních znamnének.

Ale v případě, že by jsi to vtiskl do prozaického příběhu bych asi nic nevytknula. :-)

D_P: Mockrát děkuji. Taky se mi tvá tvorba líbí! :-)

Ten konec mě donutil k usmání. Milé :-)

Teď jsem si všimla věku.. tak to tě potom omlouvá ;-)

No, abych řekla pravdu, čekala jsem něco hlubšího :-)
Opakují se ti tam slova, nemá to formu, rozhodně bych to neřadila mezi povídky, spíše mi to příjde jako sepsané zápisky z deníku, jen ta data tam chybí :-)

Ano, tak tento pocit znám. Moji rodiče(?) jsou přesně tento případ. Dětství bylo pro mě utrpení a v případě, že někdo začne nostalgicky vzpomínat na maminku s tatínkem, tak raději odcházím z místnosti, protože já k tomu nemám co říct. Raději.
A ano. I přesto jsem se naučila lásku dávat a projevovat.
A taky do určité míry nesouhlasím s tím, že zvyky, názory apod. rodičů ovlivní dítě. S čistým svědomím můžu říct, že s nimi nemám téměř nic společného.

Líbí! ;-)

Tak tohle mám ráda. Je moc hezká a milá. :-)

Jindruch: Mockrát děkuji za koment. Říkám - je to starší věc, teď bych to už pojala trošku jinak. Jen jsem nevěděla, zda má smysl se do toho vůbec pouštět. Tak ještě jednou děkuji :-)

DDD: Děkuji ti!

taron: Není to ani tak o ztrátě dětství jako spíše.. není mák jako mák a není pták jako pták.. :-)

I když mi zrovna není do smíchu, vykouzlila mi úsměv :-) I jen z toho čtení se cítím vyčerpaná. Vážně je povedená a penzista mě teda dostal :-D

Ano, souhlasím s D_P.

Nevím, nevím.. ta poslední strofa se mi tam zdá navíc. A pokud jsem to pochopila správně - je to o nemocném dítěti..?

D_P: Těch mezer tam mělo být více, ale po uveřejnění se mi to takto upravilo.. :-)

Něco v ní je, ale nedokážu to pojmenovat.. Mám takový ten pocit, že už to slovo mám na jazyku, ale nedokážu jej vyslovit.. :-)