Sisík: Děkuji. Mám radost. Byla to úvaha, která už musela na papír. :-)))

korálek: Jsem ráda, že se ti líbí. A to jsem ji napsala pozdě v noci. Myšlenky občas nekoukají na hodiny. :-)

Inu, není války bez obětí. :-)))

Zajímavá... I tenhle styl má něco do sebe. I když mívám raději, když je v textu postupně odkrýván a rozvíjen určitý příběh, tak i takováto mozaika symbolů (takhle na mě působí), ve které jsou pocity i obsah sdělení více zakódovány, má taky něco do sebe... Nabízí více možností, jak si dílo vyložit. Takže proč nejít i tímto směrem? ;-)
K příběhu: Přiznám se, že nevím, o čem má báseň být. Ale nejvíce tam vidím příběh člověka, který skončil v cele smrti (jako v Zelené Míli třeba) a blíží se den jeho popravy (poslední noc v novém bytě?)... A v hlavě mi mimo jiné zaznělo "...Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví..." Jsem ráda za zmínku Nohavici. Hned mám o důvod víc, proč si ho zase poslechnout.

Psavec: Amadeo´´: Děkuju. Mám radost. :-)

Napadla mě parafráze jednoho našeho moudra: Kdo si chce plácnout, mouchu si vždy najde. :-D
A umělecká díla je třeba chránit. :-)

Druhá část básně krásně nabírá na síle, a s tím tetřevem je to výborný. A závěr je taky dobrý. Ač sama zrovna bolavé uši nemívám, tak znám, znám. ;-)

Není to špatné. :-)

Vybavil se mi úryvek z písně Pavla Vítka: "...Dám tvý tělo na oltář, já nechci mít svatozář!" :-)
Na 17 roků je to myslím hezký počin, a má fantazii.

Srdce hořící v ledové kleci. To je moc krásné a silné. :-)

A42: Přesně tak, někdy v danou chvíli prostě nejsou. Dokud náhle sama nepřijdou. :-)

Hmmm...... Co by to tak mohlo být? :-) :-)
A já mám nejraději, když je krupičkový mručánek. ;-)

Moc hezké zamyšlení... Jakkoli se nikomu nechce umírat, tak myslím, že na konci času přijde smíření se s tím a oproštění se od všeho, co bylo, od té bolesti a trápení umírání. Nakonec je to vysvobození...

Je škoda krajky na bílou vlajku. Lepší by byla košile. :-) Povedlo se, líbí se mi. :-)
Píseň na mě působí jako vzpomínka na to hezké, co už není. I přes bolest je ale dobré si zavzpomínat. :-)))

Kva... kva... kvásná :-)

princeznacarodejkaZ: Tak to mně moc těší. Děkuji. A představa Amora s kuší místo luku? To má něco do sebe. Inu, někdy, když Amor vystřelí, tak je to slušná perda. :-D

shane: Děkuji, takovou práci bych brala. :-)))

Jinak, tato báseň vznikla díky tomu, že pracuji na jednom díle, které se chystám přidat, ale je pracnější, než se zpočátku zdálo... Duše inspirace se probudila a našeptává mi, ale duše správných slov jako naschvál zatím mlčí. A já tedy musím vyčkat, až promluví. Tenhle motiv mě vedl k napsání této básně. ;-)

shane: Vím, že to tak funguje. Takovéhle rady tu opravdu nepotřebuju. :-D O tomhle ta báseň ani není (viz kategorie). Možná jsem v anotaci jen neposkytla dostatečnou nápovědu... Tedy přidávám ji nyní: Tou základní esencí, kterou jsem měla na mysli, není zájem, nýbrž "správná slova" a ta, která prochází, není "žena", ale "múza, inspirace". :-) Věřím, že zbytek už si domyslíš. ;-) Děkuji za zastávku a komentář.

Ano, už i IT má své místo v poezii. Může být. Rýmy Windows - kous a ruku - bůku, jsou hezky hravé, pobavily. :-)
Ale pozor, už i notebooky mají konkurenci - v podobě smart-founů. ;-)

Velmi zajímavé, zvláště ta druhá básnická forma. Neměl bys tip na nějakou názornou ukázku? :-)