Stiskl jsi pointu, s galancí a grácií gentlemana. :-)

Ta láska zůstává v nás... A i když se rozhodneme jít dál, kus našeho srdce stejně zůstane. Zatraceně. :-)

Prostě přirozeně. :-)

Motiv noci a hvězd, ten já dobře znám.
Konec se mi moc líbí. :-)

A42: Někdy jsou jako tři tečky místo konce věty. Pravda pravdoucí. ;-)

Piš, piš, piš. :-)

Prosím, nenapínej mne. Jak to bylo dál? ;-)))
Moc hezká experimentka. Jednoduše hravá. :-)

Děkuji. :-) Vznikla z náhlého popudu. To muselo jít hned ven. :-)

Samotným přečtením mně moc nezaujala. Ale na druhou stranu, myšlenku jsem si v ní našla a ta už mně pobavila. :-)
Představila jsem si to jako krátký tok myšlenkových pochodů pobudy, co se v "lehce" podroušeném stavu potuluje prázdnými ulicemi města uprostřed hluboké noci a když se na okamžik zastaví, aby si škytnul, a náhodou pohlédne na svůj odraz ve výloze, tak toto mu prolétne hlavou. :-)
K umění: Myslím, že každý směr v umění si žádá určitý způsob vnímání. V klasickém umění jsme k určitému prožitku nasměrováni (proto ta díla bývají tak propracovaná) a zase naopak ta moderní bývaji víc "ledabylá" a my tak musíme sami domýšlet myšlenku a nechat zapracovat vlastní fantazii. A buď v tom něco najdeme, nebo nenajdeme. :-) Třeba tady jsem si přišla na své. Ale zda jsem uhodla skutečný záměr, to nevím. A to mně nutí se nad tím zamýšlet. :-))) Takhle to vnímám já. :-)

A mně se to naopak líbí. Spíše než formu vnímám obsah. Promlouvá na mně pohled dětských očí na svět, ktetého se všichni musíme časem vzdát.
Spojení "budou tam včera" se mi líbí. Odkaz na to, že minulost nezmizela, protože zůstala v ná,že? :-)

Nezbývá než ohmatat citem, a hezky s citem. :-)))

Myslím, že každý z nás má svou svíci. Otázkou je, kde se rozhodneme setrvávat. Ve stínu či u plamene? :-)
Připomněl jsi mi touto básní jednu píseň od London Grammar - Devil Inside.
http://m.youtube.com/watch?v=FFRhfmFhBUA

Další pěkná báseň i píseň. :-)

Tvá kreativita je jedinečná! Moc hezká básnička. :-)

Krásně utepáno. :-)

Spřízněná duše. Ten největší dar v životě.
Jen jednu stále ještě hledám. :-)

Ani křesadlem nelze si vykřesat žár, jaký ten druhý dokáže vzbudit v nás. :-)

Znám tenhle pocit, znám.
Miluji, sním a doufám. :-)

korálek: Děkuji moc. Jsem ráda, že se ti líbí. :-)

shane: Já se také snažím v nitru myslet spíše na to dobré, ale i ten smutek, pochyby a naděje si někdy najdou cestu. Nechám je vyplatit a je zase líp. :-)