Ano, jsou to tvoje slova,
vracím se k nim zas a znova,
nevím, jestli pravdu máš,
vždyť má je ta svatozář,
co v noci, ve dne nad hlavou mi svítí,
když na louce trhám kvítí.

z lásky se vyspat nedá,
sny jenom křídla namalují,
i když se rozum zvedá,
okna mu touhy zatemňují

hooooodně dobré.... !!

bezva miniaturka...

skoro mi též srdce puká
nevím, zdali tvoje ruka
může život zachránit,
když chce labuť odejít

Katí, ta se ti moooooc povedla !!!

voní už jarem
stromečky v lese
Slunce nám darem
sněženky nese

Krásná, i obrázky moc hezké ...

Já nevím, co mě stále žene,
poznávat jiné obzory,
poslouchat srdce zasažené,
a přeskakovat závory.
Riskuji, vím to, daň je velká,
však nemohu si pomoci,
v nicku to mám, nitka tenká,
možná je to druh nemoci;o)

však od boku já beru smeče,
a verš za veršem tady teče,
bez přípravy, bez rozmyslu,
potvrzuji um mých smyslů :)

tak jen tu pusu zase zavři,
já ještě umím překvapit!
rýmem že žena ti to natře,
ty nenecháš se zahanbit!

říkáš to moc vznešeně, krásně! a obrázky super...

na těch 1000 otazníků
není IQ 200 třeba,
naučí tě život, snílku,
stačí voda, víno, chleba.

wow, krásné verše...

bláznivý básník ráno vstává,
v očich má stále živý sen,
jak svojí milé pusu dává,
cítí se být snem podveden

otevři oči, králi milý,
den odhazuje peřinu,
právě teď, tady, v této chvili
já vystupuji ze stínu

vůně kolínské je hodně vtíravá
nejedna žena té vůni propadá

s přáteli sedět nad sklenkou
vzpomínek motat nit tenkou
čas letí jako splašený
měl bys být dávno v posteli...

neumírej, slyšíš houkat sanitku? lidé ji zavolali, abys tu s námi zůstala...

zase 100, nemůžu jinak,
je mi při tvých básních prima,
i když někdy trochu lkavé,
čistý cit z nich vždy vyplave ...

no jooo, zase jela několikrát dokola :))

povídky tady moc nečtu, ale byla krátká, tak jsem se začetla, napsaná je dobře, ale ten důvod tam jaksi chybí ...